Dole už všichni seděli na gauči a popíjeli vino.
"Tak coo je ti ??"
"Ano je mi, děkuju moc paní Davisnova" řekla jsem zdvořile , přesně tak jak mi poradil Peter. Ester se na me vražedně koukala a potom pronesla
"Co jste tam tak dlouho dělali? ?"
"Noo zkoušela jsem si podprsenku..."
"Tak dlouho?"
"Noo někomu to holt trochu trvá.."
"A že zrovna ulkizečce" Měla jsem sto chutí ji ted jednu vrazit a říct ji ať se z toho třeba po*ere!
"Proč uklizečce??" Zeptala se máma a ja si ted nepřála nic jiného než zmizet třeba na měsíc.
"Jen taak.. Hele nepůjdeme se projít Ann ?? Rada bych ti o sobě něco řekla" Pronesla zase sladce a jenom se usmívala.Na jednu stranu jsem teď měla srdce až někde v jádru země , ale aspoň se nebude řešit moje role 'uklízečky' Dorazila to zas jeji máma která řekla, že by to byl dobrý nápad.
"Půjdu taky"
"Nee petere zůstaň tady, snad se dlouho nezdržíme. "
"Tak dobře no...."
Vyšly jsme ven a mě byla hned zima. Měla jsem ty mini šaty, a tak mi mrzly nohy.
"Takže Ann !! Co sakra máš s Peterem ?!!!"
"Nic.. S peterem nic nemam"
"Hmm?? To nezni moc přesvědčivě! A Proč jsi se teda vydávala za uklizečku ?? když jsem se ptala George(Peterova táty ) tak říkal že uklízečka chodi jednou týdně a je ji přes padesát. Teda nechci říkat že bys byla bůh ví jak Krásná,ale na padesát nevypadáš!!"
"Noo.. Ono já...já ... ono.." Za boha jsem nemohla nic vymyslet.. "Zamilovala jsem se do Petera hned, jak jsem ho poprvé potkala.. Viděli jsme se jednou, když jsem si na ledě zvrkla kotník tak mě našel a zavázal mi to. Zamilovala jsem se do něj a potom jsem toho dne přišla k němu na návštěvu. Nezval mě a Já jsem mu zalhala že jsem viděla vlka a že se hrozne bojim, a že nemam klíče. Nevím jestli mi věřil,ale ja brečela a tak mu mě asi bylo lito. Zkrátka jsem šla dovnitř a on mi udělal čaj a povídali jsme si. Potom jsem ho ja políbila ale on me Odstrčil. Řekl mi že chodi s tebou a Já ti hrozne záviděla. Proto jsem ho políbila znovu a on mě znova Odstrčil a v tom si přišla ty. On se hrozne leknul. A asi měl výčitky že tě podvedl, i když to byla moje vina. Bál se, že ho budeš podezřívat a tak ze mě udělal uklizečku. Od te doby jsem ho neviděla. A dneska jsem na něj pořád koukala a tak, proto šel se mnou a byli jsme tam tak dlouho. Vysvětloval mi proč spolu být nemůžeme a že tě miluje a nechce te ztratit,tak abych mu už dala pokoj... neboj se on tě vážně miluje, tak mu nezazlivej moje chyby.. Prosím on za to nemůže. "Tyhle lži ze mě lezly jako po másle.Poslouchala mě a už skoro brečela.
"On mě vážně tolik miluje a já myslela,že mě podvádí! "
"Neboj nepodvádí a vážně promiň, že jsem chtěla tvýho kluka"
"To je v pořádku , hlavně že už jsme si to vyjasnily.. A ted pojd, už je mi zima. " Řekla a lehce mě vzala za rameno jako bych byla jeji kamarádka. Když jsme přišli dovnitř Peter už netrpělive sedel a vyhlížel nás. Když nas uviděl stopnul si a Ester se na něj okamžitě vrhla. Obejmula ho a políbila.
"Petere taky tě miluju.," Ten se na mě nechápavě ale děkovně podival. Pokrčila jsem rameny a sedla si k tátovi.....
O týden později
P : Ann to cos Ester řekla byla snad ta nejuvěřitelnejší lež na světě!
A : No doufám, že ti to zachránilo vztah..
P : Ann ani nevis jak jsem ti vděčnej...
A : Hmm jsem ráda že ti to klape
P : Ann víš jak to je..
A : Ale ty nevíš, jaký to je !! Jenom sedět a koukat jak se s ni objimáš a libáš!!
P : Promiň ale co mam dělat? ?!!
A : Nic..
ČTEŠ
Bílá nevinnost
FanficZ Maiami do Norska, z horka do zimy, ze šťěstí do smutku, to je můj příběh a můj život. Když už se všechno zdá krásný tak se to pokazí, všechno. V mém životě není ale věc které bych litovala i když jsem už udělala spostu chyb. Až na jednu které budu...
