Už cítím mráz..

42 4 0
                                    

Ráno mě lizanim probudil teddy. Zvasla jsam ho nad hlavu a položila si ho na hrudník. Lízal mě na krku ma bradě a já se zas smála.

Dneska už odjíždíme, se Zoey jsem se rozloučila včera. Ted sedim na balkoně, na klině mám Teddyho, vedle sebe Medvídka, na sobě džíny tílko, svetr. U sebe mobil a sluchátka a fotku tety strejdy a zoey. Koukám na moře a uzivam si posledniho výhledu na teplé krasné moře. Pustila jsem si nahlas písničky. Zavřela jsem oči u uživala si. Za chvilku přišla máma a sedla si ke mně.
" Víš. .. Ann nemůžeme sebou vzít Teddyho, ale jestli chceš můžeme ho dát k Zoey, ta se o něj určitě postará.A méďa se nám do auta taky nevejde! Už tak je to auto plný" To bylo jako by mi dala ránu elektrickým proudem.
" Cože ?!!! Já bez něj nikam nejedu !! A bez méďi taky ne !!Sebrali jste mi všechno tak proč bych nemohla mít aspoň to málo? !! Já bez nich nikam nejedu! !"
Vstala jsem a utekla do koupelny kde jsem se zamkla. Jak tohle můžou ?!! Vždyť jsem jim nic neudělala ?!! Najednou někdo zaklepal na dveře.
" Annie pojď musíme jet.. Otevřeš prosim ?" Zvedla jsem se a otevřela. Táta si sedl vedle mě.
" Mluvil jsem s mamkou. A domluvili jsme se že si můžeš vzít oba, ale musíme Teddymu koupit pelíšek a žrádlo. Ale teď už vstaň ať to stihnem."
"Děkuju" řekla jsem objala ho a šla dolů.

Ještě v Maiami jsme se stavili ve zverimexu. Koupili jsme mu chundelatej pelíšek, tři pytle granulí a postroj. Potom mi rodiče ještě koupili, kyblík s kuličkama na bubble a horkou čokoládu. V autě jsem spala asi 5 hodin než jsme dorazili do přístavu. Sice maiami je u moře ale museli jsme až do Kanady. Naše auto naložili na obří loď spolu s dalšími auty. Když se loď rozjela, mohli jsme vystoupit. Šli jsme do Velké jídelny. Byla hezky zařízenà. Najedli jsem se a odebrali do pokojů. Byly obyčejné. Já jsem si odložila méďu, do náruče jsem si vzala Teddyho a šla nahoru na palubu. Stála jsem u zábradlí a hleděla do dálky. Najednou mě někdo vzal za boky !
"Ahooj krásko" ozval se zvučný namyšlený hlas. Otočila jsem se a uviděla kluka starýho asi tak jako já. Mel ten typickej frajerskej obličej. Neváhala jsem, sladce se usmála , vzala jsem Teddyho do druhý ruky a vrazila mu nehoráznou facku, až klopytnul a vylil si svuj drink. Tvářil se ohromeně.
" Fešáku a příště na mě nesahej!" Řekla jsem sladce a odešla. Koukal na mě neschopný slova. Byla jsem na sebe pyšná.

Pluli jsme tři dny než jsme dorazili do Dánska. Tam vystoupila většina lidí spolu s tim frajirkem. Kterej po mě ještě hodil nenávistnej pohled. Za další den jsme dopluli konečně do Norska !!

Bílá nevinnostKde žijí příběhy. Začni objevovat