Nothing is forever (CZ-5SOS)

32. Staří známí

Tori

Jmenuji se Stacey. Stacey Green. Chodím... Teda chodila jsem do stejného ročníku jako Ash a ostatní." V tu chvíli jsme jí zarazila. „Takže se znáš i se Charlotte?" Strnula a jen se na mě nechápavě dívala. Trvalo jí značnou chvíli, než ze sebe dostala odpověď. „Ano. Proč?" Teď jsem si s odpovědí dala na čas já.

Zaprvé jí nemůžu říct, odkud jí znám. A za druhé je mi ta holka prostě nějak povědomá. Ještě chvíli jsem přemýšlela a najednou mi to docvaklo. Charlottin mobil. Musela ho odevzdat u nás na stanici a já tam viděla nějaký její fotky. Skoro na všech byla tahle holka, Stacey, a nějaký kluk.

„Ty jsi byla její nejlepší kámoška, že jo?" Nedala jsem jí prostor na reakci a hned jsem pokračovala. „Promiň, musím si jít ještě něco zařídit." A vyběhla jsem ven.

Melanie

Po našem oboustranném vyznání jsme zůstali jen ležet v posteli a po chvíli oba usnuli. Zbudilo nás, až dopoledne, vyzvánění mého telefonu.

„Ano? Kdo volá?" Zeptala jsem se, protože v telefonu stále nemám moc čísel uložených. „Tady Tori. Musím si s tebou nutně mluvit." Zněla vyděšeně, nebo možná spíš naštvaně. Rychle jsem se posadila na posteli a jí pobídla, aby pokračovala.

„Budu toho asi hodně tak doufám, že sedíš. A opravdu je mi líto, že ti to tohle všechnu musím říct zrovna já." Řekla mi na úvod a pak pokračovala. Začala tím, že jí Ash řekl, že se mu blíží svatba a že bude otcem. Poté mluvila už jen o událostech dneška a včerejška.

„No a před chvíli jsem za ní byla. Byla mi povědomá. Je to tvoje kamarádka Stacey Green. Stacey si bere Ashe a bude s ním mít dítě." Už jsem to nevydržela a z pár kapek v očích, co se mi objevily během telefonování, se stali potoky slz. „Budu muset končit, jen prosím ještě vyřiď Nickovi, ať zkontroluje Lynday. Je doma sama. Drž se Mel." A zavěsila.

Nickovi jsem nic říkat nemusela, hovor jsem měla na hlasité odposlouchání, ale i on byl v takovém šoku, že nedokázal reagovat.

Nick

Nevěděl jsem co říct. Vy byste to snad věděli? Věděli byste co říct holce, kterou milujete, abyste jí uklidnili, když právě zjistila, že její bývalý kluk, se kterým se rozešla jen kvůli ochraně svědků, si bere její nejlepší kámošku a navíc s ní čeká dítě?

Místo slov jsem jí jen pevně obejmul a nechal jí brečet na mé rameno. Podívala se mi do očí a já věděl, že chce domů. Do svého pravého domova. Ale moc dobře ví, že to nejde. Nejsme tu ani měsíc a vyšetřování stále probíhá.

Nedokázal jsem do těch smutných, zelených očí dál koukat. Raději jsem si jí zase přitáhnul k sobě a dál nic neříkal.

Mel

Někdy jsou činy – doteky – víc než slova. Jsem teď opravdu Nickovi vděčná, že nic neříká, že mě jen utěšuje ve své náruči. Hlavou se mi honí spousta myšlenek. Neměla jsem mu věřit. Proč mi to udělal? A hlavně: Proč mi to ona udělala? Byly jsme kámoška už spoustu let. Tak proč?

Po nějaké době co jsem tam tak spolu seděli, mi dal pusu na čelo a zašeptal, že mi dojde pro něco k pití a jídlu. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že mi strašně kručí v břichu, ale hlad bylo to poslední, na co jsem teď chtěla myslet.

Přemýšlela jsem, co v tenhle moment vlastně můžu dělat? Číslo na Stacey si samozřejmě pamatuju nazpaměť, ale kdyby se to někdo dozvěděl, že jsem jí volala, mohl by z toho být velký problém. Hlavně pro Nicka.

Takže co bude dál?

Hey guys, tak po delší době zase díl :) Jsem strašně ráda, že mi i přes to, jak málo píšu, píšete kdy bude další díl :o :) Už je to skoro klasika ale chci zase poděkovat za ten pro mě opravdu vysoký počet přečtení – už 16.3K :o To je úžasný, děkuji <3

Dále je mi líto, že už nepíšu tak dlouhé díly, ale tak doufám, že 600 slov stačí :)

Určitě budu strašně ráda, když mi napíšete váš názor na příběh a dáte vote :)

Xoxo Vuvi <3