Nothing is forever (CZ-5SOS)

28. Párty

Na začátek bych se chtěla strašně moooc omluvit za to, že tento díl je po ¾ roce. Ze začátku to byl hlavně takzvaný spisovatelský blok. Poté už se mi do toho spíš nechtělo a ani nebyl čas.

Já sama měla problém si vzpomenout na hlavní děj příběhu a tak jsem si asi poloviny povídky celou znovu přečetla. To mi přivádí k tomu, že se omlouvám za všechny gramatické chyby, protože i já sama jsem teď u toho šílela :D

Dále bych chtěla říct, že tenhle příběh pravděpodobně buď brzy ukončím (ale nebojte, dopsala bych nějaký konec :) ) nebo udělám skok v čase, protože si nejsem jistá, jak dobře by se mi navazovalo tam, kde jsem skončila.

Jako poslední co bych vám chtěla říct je, že i když jsem tak dlouhou dobu nic nenapsala, tak stále jste si přidávali tuhle povídku do svých seznamů, že jste stále dávali hlasy a stále četly. Takže i když kvůli neaktivitě je příběh až asi na 510 místě, tak Vám všem chci strašně moc poděkovat, protože jste dosáhli 14K přečtení a 1K hlasů. Opravdu Vám za to moc děkuju <3

+přidávám jednu super písničku, kterou jsem si pouštěla, když jsem tohle psala :)

No už nebudu zdržovat a jdu to pro Vás napsat ;)

„Všichni už vědí, že mají přijít. Za hodinu a půl začíná párty. Měla by ses jít vysprchovat a upravit." A už zase někam odběhl. A já si raději šla umýt a nějak zkrášlit. Teď totiž vypadám jako zombie.

Teplá sprcha pro mě byla rájem. Ale když jsem z ní vylezla, teplo mě neopustilo. Byla jsem na dnešní večer tak natěšená. Konečně něco, co znám. Párty.

Zaslechla jsem zvonek. Akorát jsem dokončila líčení a byla jsem připravená jít přivítat hosty. Byla jsem opravdu ráda, že jsem si ze svého domova v Omaze vzala i nějaké lepší oblečení. Moje oblíbené černé, krátké šaty vypadaly stále stejně úžasně.

Seběhla jsem schody akorát ve chvíli, kdy si Nick podával ruku s Bradem. Vypadalo to, že ti dva jsou už v pohodě. Hned za ním stála Eliza, Danny a James.

„Ahooojky všichni." Zvolala jsem zvesela. „Ahoj." Odpověděli mi všichni sborově.

Hned jsme se od dveří přesunuli do prostorného obýváku, kde už byl na stole připravený alkohol. Nick doběhl pro skleničky a všem nám nalil. Já zapnula nějakou hudbu a všichni jsme si přiťukli rumem s colou. Zbytek večera byl jak na kolotoči. Pilo se všechno, co se našlo. Tancovalo se a všichni se dobře bavili. Včetně mě.

Když se člověk tak dobře baví, a navíc pije, za chvíli ztratí pojem nejen o čase, ale i o tom co se děje. Sem tam jsem něco zaregistrovala. Například vím, že jako první odpadla Eliza a Bradley ji za moment následoval. Ten moment mohl být i třeba 20 minut, ale to už si jistá nejsem. Po nějakém delším čase odpadl i James a tak jsme zůstali jen ve třech. Později musela usnout i Danny, protože s Nickem jsme se přesunuli do horního patra domu.

Bylo asi čtvrt na 4 ráno. Už i ze mě opadla energie a tak jsem šla Nicka obejmout a říct mu dobrou noc. Nevím, jak se z toho stalo: „Miluju tě." A místo objetí - pusa.

Ráno mě probudila známá melodie. Někdo vyhrával na kytaru. Jak jsem tu písničku uslyšela, vraceli se vzpomínky. Ale přesto jsem se, aniž bych otevřela oči, začala soustředit jen na text.

Simmer down, simmer down

They say we're too young now

to amount to anything else

But look around

We work too damn hard

for this just to give it up now

If you don't swim, you'll drown

But don't move, honey

You look so perfect standing there

In my American Apparel underwear

And I know now, that I'm so down

Your lipstick stain is a work of art

I got your name tattooed in an arrow heart

And I know now, that I'm so down

Let's get out, let's get out

'Cause this deadbeat town's

only here just to keep us down

While I was out,

I found myself alone just thinking

If I showed up with a plane ticket

And a shiny diamond ring with your name on it

Would you wanna run away too?

'Cause all I really want is you

(Pozn. Tenhle text jsem sem dala nejenom kvůli tomu, že je od 5SOS, ale hlavně kvůli tomu co ten text říká, jestli chápete jak to myslím)

Ten hlas mi byl tak povědomý, ale nemohla jsem si vzpomenout, kdo to je. Bylo na čase otevřít oči. Přede mnou byla stěna. Stěna mého pokoje. Výborně, alespoň vím, kde jsem. Uvědomuju si, že si ze včerejšího večera moc nepamatuju. Ani nevím, jak jsem se dostala do své postele.

Přetočím se na záda a pokusím se zvednout. Z ničeho nic se mi zamotala hlava a já si raději lehla zpátky. Až teď jsem si všimla tlaku na posteli vedle mě. Nechci dělat žádné prudké pohyby a tak se jen pomalu otočím, abych zjistila, kdo je vedle mě. Na mojí posteli seděl Nick s kytarou v ruce. Takže to on hrál a zpíval. Nechápu, kde se to v něm vzalo. Nikdy jsem v jeho hlasu neslyšela tolik emocí, tolik citu.

„Oh, promiň. Vzbudil jsem tě?" Zeptal se opatrně.

„Ne, vpohodě." Snažila jsem se znít v klidu, i když jsem vůbec nebyla. Stále jsem nechápala, co tady dělá. Viděl v mém obličeji nechápavost a pravděpodobně to chtěl začít vysvětlovat. Já se mezitím znovu pokusila sednout. Jak jsem se dostala do téhle polohy, začala mi sklouzávat deka, co jsem měla přes sebe. Rychlým pohybem se ke mně více natočil a deku mi přitáhl skoro až ke krku. Až teď jsem si všimla že, na sobě nic nemám. Jakože VŮBEC NIC!

Hlavou mi začala běhat spousta otázka. Tou hlavní bylo: Co se sakra stalo včera v noci?!?

Doufám, že se Vám díl líbil a budu ráda, když mi napíšete jakýkoli komentář nebo dáte hlas. Pokusím se teď pár dílů napsat, ale neslibuju, že je přidám nějak pravidelně. Uvidím, jak budu mít čas a chuť :)

P.S. Omlouvám se že to dávám tak pozdě :D Přesně 0:00 :D

Vuvi xoxo :*