Nothing is forever (CZ-5SOS)

7. Rande ?

Skončila poslední hodina a já s Jaydnem jsem před školou čekali na Stacy. Konečně vyběhla. Určitě zase někde měla být a zase nestihala.

"Nestíhám, ale slyšela jsem, že se po škole povídá, že tě Michael napadl. Je to pravda ?" Stacy to že sebe vyklopila jedním dechem. Jayden se na mě hned vyděšeně podíval.

"Klid lidi, jo je to pravda, ale asi všichni přehánějí. Nebylo to úplně napadení. Jen to byla, no jak to říct, drsnější konverzace ?" Pokusila jsem se k tomu usmát, ale moc to nezabralo. Stacy hned začala ještě víc plašit. Dokola opakovala jestli se mi nic nestalo. Začala mě celou ohmatavat, aby se ujistila že se mi vážně jsem v pořádku. Je hodně starostlivá.

Konečně se mi povedlo je oba uklidnit, když v tu chvíli přišel Ash. Oba dva najednou vypadali jako dva býci, kteří se chtějí rozběhnout a skočit na Ashe, jen aby se ke mě nepřiblížil. Vraždili ho pohledem. Musela jsem zachránit situaci a nenapadlo mě nic lepšího, než zvolit strategii útěk.

"Ahoj Ashi. Ahoj Stacy a Jaydne. Už musíme jít." Chytla jsem Ashe za ruku a táhla ho pryč. Teď jsem si vysloužila dost překvapený pohledy od tří páru očí.

Po pár krocích jsem konečně promluvila: "Promiň Ashi, ale vypadali že tě za chvíli zabijou. Jen jsem tě chtěla zachránit." Jeho odpovědi byl jenom ušklebek a nechal se dál táhnout pryč.

Po chvilce se ale ozval: "Počkej chvilku Charlotte. "

"Ano ?"

"Měl jsem takovej nápad. Mohl bych tě vyzvednout u tebe doma tak za hodinku ? Mohli by jsme jít do kina a a poté bych tě rád vzal na večeři." Když to odřekl, spadla mi totálně brada dolů. Zíralá jsem na něj, jako kdyby právě přiletěl z Marsu. Nějakou dobu mi trvalo než mi to došlo.

Hned jsem ale ze sebe vykoktala: "J-jo. Ja-jasně že jo." Na tváři jsem měla úplně stupidní úsměv.

"Takže za hodinku tě vyzvednu, jo ?" "Jo"

....

....

....

"Charlotte ?"

"Ano mamí ?"

"Tak se nám pojď ukázat. Když nám nechceš říct s kým na to rande jdeš, tak chci alespoň vidět jak vypadáš." Nehodlala jsem mámě vysvětlovat že jdu s TÍM Ashem Irwinem. Ale naštěstí se rozhodla, že mě stejně pustí. Taky aby ne, už jsem dost stará aby mě nemusela hlídat s kým a kdy jdu na rande. Počkat... Já jdu vážně na rande !!! Konečně mi to teď došlo. Jsem vážně opožděná. Tak a teď přijde fáze strašnýho nervování. Pomoc !!!

Radši jsem už sešla dolů do kuchyně. Měla jsem na sobě černý šaty na kterých bylo plno růžovích, zářících, drobných puntíků. Dále černé boty na né moc vysokém klínku a do ruky černá kabelka. Vlasy nakulmované a volně rozházené po ramenou. A samozřejmě trochu nalíčená.

Zastavila jsem se před mamkou, zatočila se dokola aby si mě mohla prohlédnout. Zářily jí oči nadšením. "Pání, taková krásná, mladá dáma se z tebe stala." To bylo jediné co ze sebe dokázala dostat.

"Ale prosim tě mami. Teď si přijdu jako by mi bylo minimálně 25 a né 17." A protočila jsem nad ní oči. Ona se tomu jen zasmála a nic dál neříkala.

Zvonek se rozezvonil a já hned přiběhla ke dveřím. Už jsem se nemohla dočkat, ale stále bylo něco uvnitř mě, co se strašně bálo.

"Ahoj princezno." Usmíval se na mě od ucha k uchu a v ruce držel obrovskou kytici růží. Dost mě zaskočil. Nevěděla jsem jestli se mám divit tomu jeho užasnému usměvu, tý kytici nebo tomu, že mi řekl princezno. Sakra, jak on mě dokáže vykolejit.

"Dě-děkuju." Převzala jsem si růže a v tu chvíli už u mě stála máma. Vždyť můj plán byl tak jednoduchý a stejně se musel zkazit. Chtěla jsem až přijde prostě hned vypadnout z domu, aby mě mamka nestihla nachytat že jdu s ním. Ale to nééé. Já tam musim prostě zůstat stát jak tvrdý Y.

"Páni, taková velká a krásná kytice. Ty jsi ale musela být hodná, co ?" A mamka si myslela že je asi vtipná. Musím říct, nebyla.

"Jo, určitě mami. No hele mi už musíme jít, takže zatím ahoj." Už jsem chtěla jít, když mě ale zase zarazila.

"Promiň že tě rušim, ale to chceš celý večer s tou kytkou chodit ?" Jo, měla pravdu. To by nebylo moc chytrý.

" Dobře, tak jí dej prosím do vázy. Zatím ahoj."

"Ahoj broučku a dobře se bav." Rychle jsem zabouchla a byla ráda, že už jsme konečně vypadli z toho domu.

"Máš milou mamku." "Jo, někdy to tak vypadá. A jindy z ní je tříhlavá saň." Samasobě jsem se musela zasmát za to přirovnání. Naštěstí jsem tí pobavila i Ashe. Už dlouho jsme se necítila tak trapně.

Nastoupili jsem k němu do auta. Nečekaně to byla zase ta limuzína. Na tohle bych si možná dokázala brzy zvyknout. Ne, oprava. Svojí motorku bych nevyměnila ani za 10 takovích limuzín. Ještě jedna oprvava. Vyměnila bych jí klidně za 10 limuzín, ty bych prodala a koupila bych si novou motorku a mnohem lepších, než mám teď já. Jo jsem divná, to mi říkat nemusíte.

V autě bylo chvilku trapný ticho, ale po chvilce se náš hovor plně rozproudil. Povídali jsme si celou cestu do kina a zmkli jsme až když začal film. Jo a v tu chvíli to zase začalo být trapný. Lehký, nenápadný, dotyky. Netrvalo dlouho a už jsme se normálně drželi za ruce. Prsty propletený a já si položila hlavu na jeho rameno. Ani nevím co to bylo za film. Byla to nějaká slaďárna, což bylo fajn, když už ví že horory nejsou můj styl.

Film skončil, my vyšli před kino a byla jsem ráda, že tady nikdo nebyl. Tedy kromě připraveného auta. Potkat se s davem ječících fanynek by nebyl moc dobrý zážitek. Tak jsme znovu nasedli a dál si povídali o úplných blbostech, ale bylo to fajn. Jeli jsme poměrně dlouho než jsme konečně zastavili.

"Kde to jsme?"

"Neboj se. Jsme několik kilometrů od města. Bude se ti tu líbit."

"Já myslela, že jsi říkal něco o večeři?" Byla jsem dost překvapená a začala se i trochu bát.

"Taky že jo. Večeře bude. A výborná. Jen mimo město. Je moc velká šance, že by nás někdo viděl a nechci ti dělat zbytečný problémy."

"Aha." Na nic víc jsem se nezmohla.

Vystoupili jsme z auta a já byla unešená. Takovou nádheru jsem ještě nikdy neviděla. Vždyť tohle vypadalo jako.....

Takže konečně jsem napsala další část... :D Važte si mě ! Tohle je moje nejdelší kapitola !!! Je tu 1050 slov :O Tak a teď ... Jak se vám to zatím líbí ? Vím, že nejsem nějak, kdo ví jak, úžasná, ale snažim se :) Strašně by mě potěšily komentáře a votes... :) <3 Pokud máte na mě nějaké dotazy, tak se ptejete :) Ráda na vše odpovím ;) Další kapitola nevím kdy bude, protože do toho píšu ještě jeden příběh, ale ten se na wattpadu neukáže. Ale i tak mám dost práce. Řekněme že příští víkend by tady mohl být další díl... možná i dřív :) Tak to bude asi vše ;)

ILY <3 Vuvicom5SOS :)