Nothing is forever (CZ-5SOS)

6. Ve škole

Už jdu chodbou. Snažim se vypadat normálně. Tak jako každý jiný den. Ale jak mám vlastně dělat všechno "normálně" ? Bojim se, až ho uvidím. Bojim se, že na mě začne mluvit. Bojím se, ale i toho, že mě uvidí a ani si mě nevšimne. Bojím se taky toho, že to třeba řekl všem svým kámošům a že to teď bude vědět celá škola. Bojim se, aby si ze mě nedělaly srandu kvuli tomu, co se stalo. Vím že to byla jen pusa, ale i tak. Jsem prostě strašnej nervák.

Uff,zvoní na hodinu. Jsem v "bezpečí" třídy. Než se ale stačim pořádně vzpamatovat tak už vedle mě sedí Mikey. Sakra. Zapoměla jsem že první hodina je ajina. Takže zase sedím vedle Michaela. Aby to nebylo divné, tak překvapivě Stacy není ve škole, aby mě zachránila. Ona by mě dokázala zachránit před jakoukoliv něchtěnou konverzací s Mikem.

"Ahoj, Charlotte." Když to říkal, vykouzlil ten jeho užasnej úsměv.

"Ahoj" řekla jsem tak potichu, že se vůbec divim že mě slyšel. Uplně mi selhal hlas.

Naštěstí mě po zbytek hodiny nechal na pokoji. Avšak celou dobu po mě tak nějak pokukoval. Pět minut před koncem hodiny přišla Stacy. Alespoň se na té hodině objevila.

Jak zazvonilo, chtěla jsem hned vypadnout ze třídy, ale Mikey mě zadržel. Stacy se na mě jen nechápavě podívala, jako jestli je všechno v pořádku. Jen jsem příkivla a šla do zadní časti třídy s Mikem dobrovolně.

A on hned zpustil, tak potichu, abych ho slyšela jen já: "Myslím si že tě docela znám a tak doufám že to nehrozí, ale radši pro jistotu tě varuju." Potom mě přitlačil na zeď za náma, aby dodal svým slovům ...(nevím jak to popsat... prostě aby ta slova jako zdůraznil, snad mě všichni chápete :D) "Jestli chceš Ashe jen využít, jen si s nim hrát, tak ho raději nech prosím na pokoji. Už jednou zažil dost hnusný zklamání, podraz. Takže pokud mu ublížíš, tak budeš mít co dělat s náma se všema."

Vážně jsem se ho začala bát. V jeho očích jsem víděla nenávist. Ale pod tou nenávistí byla spíš lítost a smutek.

"M-mě b-by a-ani n-ne-nenapadlo mu u-u-ublí-ublížit." Měla jsem takovej strach, že jsem nedokázala ani pořádně mluvit.

Najednou se ve dveřích objevil Ash. Okažitě byl u nás a Mika odemě odtrhl. Mchael ve vteřině byl pryč ze třídy. Zůstali jsme tam s Ashem sami.

"Jseš vpořádku Charlott ?" byl dost vystrašenej.

"Jo, jsem v pohodě. Jen jsem se trochu lekla. Vůbec netuším kde se to v Mikovi mohlo vzít. To mě viděsilo asi nejvíc"

"Jen se mě chtěl zastat. Asi se o mě furt bojí. Myslí si, že každá holka nás chce jen využít, když teď začínáme být slavní."

"Jo, tak to se neboj. To u mě nehrozí." řekla jsem s mírným úšklebkem.

"To jsem rád.. No a nechtěla bys dneska třeba někam se mnou vyrazit ?" a na tvářím mu při tom pohrával jemný smích. A trošku se i začal červenat. Jak roztomilé.

"Klidně. Můžu hned po škole."

Poté už jsme oba vyběhli ze třídy a vyrazili do dalších učeben. Čekalo mě ještě pár hodin ve škole. Poslední hodina byla hudebka. Asi můj nejoblíbenější předmět.

Když jsem přišla do třídy, uvědomila jsem si, že na tuhle hodinu jsou smíchaní žáci všech ročníku. A něvěřili by jste, ale já mám to štěstí, že jsem ve třídě s Ashem, Mikem, Calumem a Lukem. Záchranu mi dělal Jayden, protože Stacy měla hodinu výtvarky. Zpěv jí moc nejde. Dobře nejde jí vůbec.

Když jsme vešli s Jaydnem do třídy, nikdo si nás moc nevšiml. Po chvilce se na nás ale otočili všichni kluci z těch jejich 5SOS nebo jak si to řikají. Přeběhl mi mráz po celym těle. Všichni se na mě koukali jako že mě chtějí zabít. Jedinej Ash se na mě usmíval a ještě mi i zamával. Pak už jsem se opravdu raději věnovala jenom učitelce, která akorát přišla do třídy.