15. Cesta do nového domova

539 42 5
                                    

Už jsem si nepřipadala tak hrozně. Bylo mi trošičku lépe. Alespoň na chvíli. Než se tam vrátila ten vyšetřovatel.

"Děkuji, už můžete odejít slečno Tori Irwin. Určitě ještě máte něco na práci."

"Jo jasně, zase jen samí papírování." Zamumlala si.(To je divný slovo, ale nevim jak to říct jinak :D)

Počkat, počkat.... Jak že jí to řekl ? Ne to není možný.

"Slečno Lee, jste vpořádku ?" Mluvil na mě ten vyšetřovatel.

"Jo, omlouvám se. Všechno je fajn. Takže jak to se mnou vypadá ? Co se teď bude dít ?" Musela jsem překrýt moje myšlenky, které volali o pomoc.

"Pojede teď do opravdu malého města. Protože nejste ještě plnoletá, musíte mít doprovod nějakého agenta. Pojede s vámi agent Graham, protože s ním se už znáte a my víme, že je celkem dobrý. Na vaší ochranu jistě stačit bude." Zasmál se a pokračoval. "Omlouvám se, ale musíme teď narušit vaše soukromí a prohledat všechny věci co máte sebou. Doufám, že vám to nevadí, ale je to nutností."

Ani jsem se moc tomu nedivila tak jsem jen přikývla na souhlas.

"Výborně, samozřejmě u toho budete. Poté vám dáme všechny vaše nové doklady. Vice vás už nebudeme zdržovat a pošleme Vás pryč." Zase se zasmál. Nevím proč, ale jeho smích mi připadá tak nějak zákeřný. Už asi začínám být paranoidní.

Poté co mi prohrabali všechny věci a vzali si moje doklady, mě nechali abych si vše zase naskládala zpět. Po chvilce se vrátili s novou peněženkou ve ketrý byli všechny potřebné doklady, plus mi nesli pas.

"Takže, doufám že jste spokojená se svými novými údaji a můžete vyrazit. Peach Springs čeká. Všechno potřebná ti vysvětli pan Graham. Přeji šťastnou, i když dlouhou cestu."

Vzali jsme věci a šli zpátky k výtahu. Tori tam už nebyla, tak jsem neměla šanci si jí prohlédnout. Není možný aby to byla jeho sestra nebo nějak jinak příbuzná. Ne, určitě ne. Jen shoda jmen.

Šli jsme k aut, kde měl Nick už svoje věci. Nasedli jsme a vyrazili na tu dlouhou cestu kdo ví kam.

"Takžeee, my dva teď budeme splu bydlet ?" Zeptala jsem se. Je to trochu divný, ale co. Lepší než s někým, koho bych vůbec neznala.

"Jo. Neboj, nebudu se snažit ti dělat tátu." Podíval se na mě a zašklebil se.

"A kam že to jedeme a mimochodem, kde to teď jsme ?" Bylo by fajn vědět kam jedu a odkud. I když kam to už vím, ale netuším kde se ten zapadákov přesně nachází.

"Jsme teď v Denveru. Vždyť to není zas tak daleko od tvojí rodný Omahy, tak se divím že to tady nepoznáváš." Začal se mi smát. Vážně se mi směje ? O můj bože.

"Dobře, promiň že nemám tak dobrý zeměpisný znalosti. A kam že to jedeme ?"

"Jak řikal šéf, do Peach Springs."

"Ahmm.... ?" To jsem samozřejmě věděla, ale myslela jsem že mi to řekne konkrétněji.

"Co ? Ty snad chceš vědět co to je přesně za stát ?"

"Jo, bingo. Vidíš jak ti to pálí, když chceš." Musela jsem mu to nějak vrátit. Ze mě si nikdo blázny dělat nebude.

"Okay, ale jestli mě budeš takhle provokovat častěji tak si to odemě pěkně schytáš." A mrkl na mě. Trochu jsem zrudla, ale nebyla jsem si jistá, jak to myslí. "Peach Springs je v Arizoně."

"Cože ? Ale to tam dneska určitě nedojedeme ne ?"

"No vidíš jak ti to myslí, když chceš." Vrátil mi mojí hlášku. "Popravdě tam nebudeme ještě ani zítra. Cestou máme zarezervované 2 hotely. Dneska přespíme v Trinidadu. Je to u hranic s Novým Mexikem. Zítra budeme pokračovat až do Gallupu, kde taky přespíme. No a poté už projedeme jen přes 3/4 Arizony a budeme tam."

"Panebože. To jste si nemohli vybrat nějaký místo co bude blíž ?"

"Ne, nemohli. Je tam hezky, máš tam střední školu, málo lidí. Prostě idealní město. Jen když budeš chtít jít do alespoň trochu větší obchodu, budeš muset jet tak hodinu. Ale to zvládneš."

"A budu mít svoje auto ?"

"Jo, budeš muset, protože do školy budeš jezdit autem, no a já tam budu mít svojí "práci"." Naznačil do vzduchu uvozovky.

"Jakou práci ? Schánějí tam snad agenta chůvičky?" Musela jsem se samo sobě zasmát jak hloupě to znělo.

"Ne, budu tam pomáhat v místním malém letišti. Musim se přece nějak zabavit, když tam budu s tebou trčet. A hlavně musim být přece taky nenápadnej. Ale to auto tam pro tebe dorazí později. Takže tě několik dní budu vozit."

"Fajn, to přežiju."

"Tss, to ty se musíš schovat a já tu jsem spíš za trest. Nezkoušej aby to vypadalo že to je opačně." Znovu se zasmál a zbytek cesty už jsem jeli v tichosti. Jen radio nám do toho hrálo.

O několik hodin později

Konečně jsme dorazili k hotelu. Vyndali jsme si věci z auta a šli rovnou na recepci. Strávili jsme tam jen pár minut a pak vyrazili do našeho pokoje.

Chvíli mi trvalo než mi došlo, že je tam jen jedna postel. Klasická manželská postel. O můj bože. Co jsem komu udělala. Nejdřív musim ukončit vztah se svým klukem (wow, řekla jsem s mým klukem) aniž by o tom vlastně věděl a teď si mám jít lehnout do postele s vlastně úplně cizím člověkem ?

"Promiň, musel se vzít takový pokoj. Chceme být přece nenápadný."

"Jo jasně, vpohodě." Nezněla jsem moc přesvědčivě, ale co.

"Klid, připadám si, jako by si ze mě dělala nějakýho pedofila."

"Neboj, to určitě ne. Ty seš jen duhovej jednorožec ze země Equestria."

"Cože jsem ?" Podíval se na mě překvapeně.

"Ale nic prosimtě. Děláš jako bys nikdy neviděl ani jeden díl z my little pony."

"No neviděl." Chytil neuvěřitelnej výtlem.

Radši jsem už nic neříkala a šla jsem si vyndat věci na spaní a zamířila rovnou do koupelny. Ještě jsem rychle zvolala: "Zabírám si koupelnu !" a rychle jsem za sebou zamkla dveře.

Ještě jsem zaslechla nějaké zabručení a pak rychle vlezla do sprchy. Proudy vody po mě stékaly a já si konečně uvědomila, že už není žádná Charlotte Chloe Lee. Ta už neexistuje. Teď už je jenom.... Jak že se to vlastně jmenuju ? Četla jsem to na svojí nové občance. Je divný nepamatovat si svoje jméno.

Jěště chvíli jsem takhle přemýšlela, až jsem si nakonec vzpoměla na to, kdo teď jsem. Podívala jsem se do zrcadla a řekla: "Melanie Evans, vítej v mém životě."

Ahojky, jen vám chci říct, jak jste si mohli všimnout, název už je změněný. Doufám, že se vám bude povídka i nadále líbit a moc vám všem chci poděkovat za 2.3K přečtení, 168 votes, 32 komentářů a #142 místo ve Fanfiction :) <3

Vuvi :3

Nothing is forever (CZ-5SOS)Kde žijí příběhy. Začni objevovat