26. COŽE ?!?

542 30 6
                                    

„No, dalo by se říct, že se známe, ale ne moc dobře. Takže ty jsi nevěděl, že jsem tady ?“

„Ne. Jak bych to mohl vědět když mi nikdo nic neřekl ! Můžeš mi už konečně říct, proč seš tady ty ?“ Už jsem zase ztrácel nervy. Tohle je na mě moc.

„Ne, promiň. Nemůžu ti to říct. Zeptej se svoji sestry. Já už musím jít.“ Snažila se co nejrychleji otočit, ale i tak jsem viděl její slzy. Stále mě bolí jí takhle vidět. I když teď už mám jiné starosti.

Melanie

Jak je tohle možný ? Proč je tady ? Proč se mi tohle všechno děje ?

„Hej, země volá Mel !“ Mával mi rukou před obličejem Tris.

„Jo, promiň.“ Zamumlala jsem.

„Děje se něco ? Je ta tvoje blbá nálada nějak spojená s těma klukama, co jsi potkala ?“ Vyptával se mě.

„Řekněme, že jo. Ale neřeš to prosím. Nechci o tom mluvit.“ Odsekla jsem, abych se vyhnula dalším otázkám. „No a kde jsou teda ostatní ? Jdeme za nima ?“ Zeptala jsem se já, protože jsem momentálně vůbec netušila, kam jdeme.

„Vlastně ano, ale oni přijdou až později.“ Na to už jsem nijak nereagovala a raději se zase utápěla ve vlastních myšlenkách.

„Melanie, posloucháš mě vůbec ?“ Zkoumavě se na mě díval Tris.

„Co ? Promiň, jsem vážně trochu mimo.“

„To vidím. Ale už jsme tady.“ Tady to poznávám. Tady jsme seděli i s ostatními lidmi. Teď tu ale nikdo nikde nebyl.

„Co tady zatím budeme dělat ?“ Ptala jsem se když už jsem seděli vedle sebe na lavičce. Neodpovídal. Místo toho se ke mně začal naklánět. Pomalu byl blíž a blíž. V tu chvíli jsem si vzpomněla, jak jsem v téhle situaci už před pár hodinami byla.

Nevěděla jsem co dělat, ale Tris to asi moc dobře věděl, co chce. Dělili nás od sebe milimetry a on mě políbil. Nebránila jsem se, ale cítila jsem, že to není dobře. Že takhle to nemá být.

„T-trisi. J-já… Nevím, jestli tohle… Jestli my dva… Jestli to je správný.“ Vykoktala jsem ze sebe.

„Ale já tě miluju. Od prvního okamžiku, kdy jsem tě uviděl, vím, že tě miluju !“

„To není láska, ale jen poblouznění. Trisi, seš fajn, ale já mám ve svém životě už tak dost velký zmatek a… a… a…“

„A co ? Netvrď mi, že se ti nelíbím. Viděl jsem tvoje pohledy. A je mi jedno že máš kluka, že s ním bydlíš. To bychom nějak zařídili. Já chci být s tebou !“ Znovu mě políbil. Tentokrát ne něžně a pomalu, ale rychle a tvrdě. Přitlačil mě na zeď za námi a začal mi lézt pod tričko. Snažila jsem se bránit. Vrazila jsem mu facku, ale nic nepomáhalo. Jsem moc slabá na to, abych se mohla bránit.

„Hej, ty prasáku ! Nech jí být !“ Přiběhla k nám drobná brunetka. Odstrčila ho rychle ode mě a vypadala, že je připravená mě bránit. On se na ní jen zhnuseně podíval, poté se podíval někam pryč, směrem k cestě odkud přišla a nakonec utekl na druhou stranu.

Stále jsem vyděšená z toho, co se stalo. Nemůžu skoro dýchat a přijde mi, jako kdybych jeho ruce stále cítila na sobě.

„Ahoj, já jsme Denise. Ale můžeš mi říkat Denny. Ty seš Melanie, že jo ? Chodíme spolu do třídy, ale nestihly jsme se ještě seznámit.“ Vypadala strašně mile. Byla jsem jí strašně vděčná za záchranu. „Seš v pořádku ?“ Zeptala se mě, když jsem stále neodpovídala a jen se strachy třásla. „Udělal ti ten hajzl něco ?“

„J-já, myslím, že jsem v pořádku.“ Konečně jsem promluvila.

„Já a James tě teď vezmeme k tobě domů, jo ? Ale musíš nás navést.“ Pomalu jsem přikývla. „Nás se bát nemusíš.“

„Já vím.“ Zašeptala jsem.

„Můžu se tě zeptat, proč si s ním šla sama ? Každý tady ví, že je na drogách a že pokud s ním nějaká holka jde sama ven, tak se s ním chce vyspat.“

„COŽE ?“ Vykřikla jsem. „A to mi to někdo nemohl říct ?“ Z mého strachu se stal hněv, ale hned jsem se zase uklidnila.

„Klid, všechno je v pořádku. Až  toho debila najdu, tak ho zmlátím tak, že ho nikdo nepozná.“ Ozvala se ten kluk, se kterým Denny přišla. James. Byl hodně vysoký, asi jako Tris, ale měl hnědý vlasy. Místo odpovědi jsem se jen usmála a všichni tři jsme pokračovali po cestě ke mně domů.

„Páni, takže tady bydlíš jo ?“ Řekla Denny a s úžasem pozorovala můj dům.

„Ehm, jo. Moc děkuju že jsi mě zachránila. No, já teď už půjdu.“ Už jsem se otáčela že odejdu, když se mě ještě Denny zeptala.

„Tady byla ta bitka jak o ní ve škole mluvili ? To jak se tu mlátil tvůj kluk s Trisem a Bradem ?“ Tímhle mě dost překvapila. Ono se o tom mluví ? Asi začínám být tady známa aniž bych chtěla.

„Ehm, vlastně ano. Uvidíme se zítra ve škole.“ Rychle jsem se rozloučila a šla domů. Stále jsem se trochu strachy třásla, a teď možná ještě víc. Kdyby Nick zjistil, co se stalo, už by mě nepustil ani samotnou ven z baráku.

Ani si nevšiml, že jsem přišla. Byl v kuchyni a měl tam plno papírů, tak jsem si řekla, že ho nebudu zbytečně rušit. Stejnak… Co bych mu asi šla říct ? Ahoj Nicku, jak je ? Já se mám fajn. Před chvíli jsem byla málem znásilněná. No tak já jdu do sprchy. Zatím ahoj. Tak to asi ne.

Raději jsem se proplížila nahoru, umyla se a šla spát.

Tori

„No konečně jdete, už jsme si myslela, že jste se ztratili.“ Zavolala jsem na Ashe a Luka.

„VICTORIE ALISON IRWIN ! Něco mi asi budeš muset vysvětlit !“ Začal na mě řvát Ash, když už byli u nás.

„Co se děje a proč na mě tak křičíš ?“ Ptala jsem se, protože vůbec netuším, o co jde. Pokud se byl podívat po domě a našel nějaký použitý kondomy, tak by asi takhle nekřičel. Naštvanej by byl, ale snad ne tolik.

„Proč je tady Charlotte ?“ Touhle otázkou mě dostal. Co mu na tom asi jako říct ?

„J-já… Nemůžu o tom mluvit. Už se s ní nesmíš vidět. Pokud se tě někdo na ní bude ptát, neviděl si jí tu. Pokud jí ještě potkáš a ona s někým půjde, dělej, že jí neznáš. Jasný ?“ Je to pro mě těžký mu to říct, ale musím.

„Nenávidím tě ! Jak si mi to mohla udělat ? Všechno musíš zkazit ! Od mala jsem tě nesnášel. S rodiči jsme měli letět do Austrálie, nemohli jsme kvůli tobě. Kdykoliv jsem měl nějaký vztah, zničila jsi mi ho. Zničila jsi i můj vztah se Charlotte. Začala jsi spát s mým nejlepším kámošem. Díky bohu, že už jsi pryč. Díky bohu že jsi v téhle díře a já už tě nikdy nemusím vidět. Doufám, že tu zůstaneš ještě dlouho, ještě bys mi zkazila svatbu a rodičovství !“ Tohle jsem nevydržela. Sesypala jsem se Calovi do náruče a rozbrečela se.

Tak doufám že jste spokojeni s dějem (vím že nejste :D ). Budu ráda za přečtení, votes a komenty :)

Do komentů mi můžete třeba napsat názor na to, co uděl Tris nebo na to co řekl Ash.

Jaký pár máte(měly jste) nejraději ? (Ash+Charlotte, Nick+Melanie, Bradley+Eliza, Tori+Calum, Denny+James) vím že o některých párech toho moc nevíme , ale alespoň bych věděla, na koho se víc zaměřit (kromě Ash+Charlotte který už nebude) :D

Příští neděly, bude další díl :)

Děkuju za novou fotku ke story Tori <3

Sooo užívejte prázdnin (nevím, kdo je máte, ale já je mám :D)

ILY Vuvi <3

Nothing is forever (CZ-5SOS)Kde žijí příběhy. Začni objevovat