V zajetí vzpomínek

14. kapitola - Incident

   Položím vám jednu zajímavou otázku. Jak dlouhou dobu potřebuje někdo na to, aby odpověděl na otázku jako je vztah s někým jiným? Obyčejně asi jen pár vteřin, než si to člověk uvědomí. Avšak Safiru, tu nemůžete brát jako normální osobu. Věděl jsem, že riskuji, když se jí na to hned zeptám, ale možnost, že by opravdu měla vztah s tím Markem, mě vyděsila. 

   Dokonce jsem čekal, že bude chtít čas na rozmyšlenou. Ale že jí neuvidím tři týdny to mě děsí. První týden jsem zůstával docela v klidu. Když ale byl konec druhého týdne, přesměroval jsem svoje pátrání z Hannah na Safiru. 

   A je to lehčí, než hledat Hannah, která se snad propadla do země. Za dva dny pátrání jsem našel školu, do které Safira chodí. Dnes mám v plánu vstoupit tam a promluvit si s ní o všem. Třeba i rozdat pár autogramů jejím kamarádům. Minimálně Coře, která jí přesvědčila, aby dorazila na naše první rande. Zase přemýšlím jako celebrita. 

   Škola docela nenápadná. Ani bych neřekl, že se tady studuje, kdyby to nepotvrzoval malý a nevýrazný nápis. Ale mají tu ostrahu. Což je docela vtipné. Muž hned u v chodu mě odmítal docela dlouhou dobu pustit. Když jsem mu dal pár bankovek o jejichž ceně stále nemám ponětí, pustil mě a ještě se na mě usmíval. 

   Najít Safiru, nebo její třídu, to už byl větší oříšek. Tolik neznámých tváří, které se kolem mě míhaly. Čas od času se na mě podívalo pár děvčat. Některá se i usmála a hlava se jim div neodloučila od zbytku těla, jak se za mnou pořád dívala. 

   K mojí smůle se kolem mě nakonec seběhl velký dav dívek. Jestli tohle Safira uvidí, můžu se s normálním rozhovorem rozloučit. ,,Co je to tady za shluk?!'' Ozvalo se odněkud ze zadní části davu. Za okamžik se dívky neochotně rozestoupily. Objevila se mezi nimi malá blondýnka, která se rozhodně dívala po všech ostatních. ,,Nemáte nic jiného na práci? Koukejte jít do svých tříd!''

   Páni, ta je tedy rázná. Ostatní dívky se raději vydali do svých tříd. Podívala se na mě a nejdřív v jejím obličeji byl poznat úžas, jenž hned vystřídala opět stejná maska, jako když rozkazovala ostatním dívkám.

   ,,A ty," ukázala na mě. Já? Co jsem provedl? Došla ke mě, stále ten děsivý výraz ve tváři. ,,Ty se připrav na tunu autogramů."

   ,,V-vážně?" Povytáhl jsem překvapivě obočí. Autogramy už jsem dlouho nedával, snad jsem nevyšel že cviků. ,,Ty mě poznáváš?"

   ,,T.O.P že skupiny Bigbang. Která kpoperka by tě nepoznala?" Objala mě kolem ramene a vedla mě dál do útrob školy. ,,A vím, že jsi tu kvůli Sif."

   ,,Takže ty jsi Cora?" Páni, je úplně jiná, než jak jsem o ní smýšlel. ,,Musím ti poděkovat za to, že jsi Sif donutila jít na naší první schůzku."

   ,,Rande. To jsi chtěl říct, že ano," opravila mě bez zaváhání. ,,Co se týče vás dvou, vím všechno. Polibek, tvoji otázku ohledně kroků dál ve vašem vztahu."

   ,,Aha," začínám se červenat. Opravdu o mě s někým Safira hovoří. ,,A? Už jsem jí tři týdny neviděl. Mám o ní docela strach."

   ,,Neber si to špatně, ale Sif je v tomhle světě, jako randění a hlubší vztah s někým jiným úplně nová. A nemá ráda, když se ocitá v neznámém světě. Proto od toho - od tebe utíká. Necítí se v tomhle bezpečně. Měj s ní prosím strpení." Zastavila se a otočila se na mě s prosebným pohledem. Tiše jsem přikývl. Nemám v plánu se vzdávat. ,,A i když tvrdí, že není romantickou dívkou, miluje klasiku. Velká zamilovaná gesta, večeře při svíčkách, balady o lásce a květiny. Jen tím ostatním kolem si není jistá."

   ,,Páni, znám tě pár minut a dozvídám se o Safiře tolik důležitých věcí," neubránil jsem se děkovnému objetí. ,,Řekni mi ještě něco."

   ,,I když si před tebou hraje na to, že z tebe není pryč, věř mi že je. Poznáš to, když se až moc směje. I já mám co dělat, abych tady nevřeštila blahem."  Pronesla Cora a alespoň si radostně poskočila. ,,Jejím největším snem je dostat se do Jižní Koreje, ale mám pocit, že když se k tomuhle tématu dostaneme, začíná to vzdávat."

   ,,O tohle se neboj, mám plán, ji vzít domů," položil jsem jí ruku na rameno. ,,Jen nevím, jak tohle šetrně podat, aby mi zase neutekla."

   ,,Vždyť má za chvíli svátek," vyhrkla po chvilce zamyšlení Cora. ,,Neslaví ho, ale myslím si, že tuhle šanci by mohla přijmout."

   ,,Coro, ty jsi génius," vyhrkl jsem nadšeně a opět ji objal. Už si připadám jako N. ,,Tohle by mě nenapadlo.''

   ,,Hlavně mě neumačkej,'' odtáhla se ode mě. A zrovna, když jsem jí za to chtěl naslibovat hory doly, začalo zvonit na další hodinu. ,,Počkej tady, po hodině jí za tebou pošlu. Nepokaž to!''

   ,,Věř mi, to ani nemám v plánu, Coro. Má nová kamarádko,'' usmál jsem se na ní a nechal jí jít do třídy. Dveře se za ní a učitelkou, která pospíchala do hodiny zavřeli. Nezbývá mi, než se posadit tady na tu dřevěnou lavičku, než je ukotvena mezi zdmi a čekat, až bude čas na další přestávku.

   Ani ne za patnáct minut se však dveře otevřeli. Že by to Cora nevydržela? Nebo snad Safira? Nemohla snést pomyšlení, že jsem blízko a přesto není se mnou? To by mi opravdu nevadilo. ,,Sif, já se omlouvám za to, že jsem na tebe tlačil a-'' Ze dveří vykoukla úplně jiná dívka. Místo brunetky, jejíž vlasy jsou až do půlky zad na mě shlížela černovláska s vlas ani ne po ramena. Jak já nesnáším krátkovlasé dívky. Nesluší jim to. A druhý fakt, buď je ještě více plnoštíhlá než Safira, nebo je těhotná. Což mě rozhodně zaráží. Takové dítě a už čeká své vlastní dítě. Je to tady normální praxe? U nás by se z toho nejspíše stal celostátní poprask. ,,Kdo jsi?''

  ,,Já jsem Simone, kamarádka Sif. Říkala mi toho o tobě tolik, že když jsem od Cory zaslechla, že tu jsi, nemohla jsem tomu uvěřit a musela jsem se jít podívat,'' pronesla mile a věnovala mi i úsměv. Takže další kamarádka Safiry. Kamarádky bych si měl držet blízko u těla, že ano? Abych se o Safiře dozvěděl více. 

   ,,Těší mě,'' podal jsem jí ruku, kterou snad i bezbožně přijala. ,,Jsem rád, že jsem mohl potkat další nádhernou kamarádku Sif.'' Zarděle se zachichotala a přistoupila ke mě blíže. ,,Chtěla by jsi autogram?'' Začal jsem prohledávat sako. Připravil jsem si pár svých fotek a fix, kdyby i tady někdo chtěl podpis. Popravdě, vždy je mám připravené. 

   Přistoupila ještě blíž. Tohle začíná být nepříjemné. Přiložila jednu dlaň na sako a začala prstem do látky kreslit kroužky. ,,Víš, já ... Vždy toužila vědět, jaké to je políbit někoho slavného,'' zaševelila sladce. 

   ,,Víš, ale já o tebe nemám zájem,'' snažil jsem se ji odstrčit, ale musím dávat pozor. Kdyby spadla a ... Nechci mít na krku potrat. K mé smůle už se do mě zavěsila. ,,Nechci tě urazit, ale ani nejsi můj typ.''

   ,,To je jedno,'' změnila rychle tón hlasu. Z ševelivého štěbetání na panovačně rozkazovačný. Než jsem se stihl probrat ze změny hlasu, už mě hladově líbala. 

Holla. Dnes velice brzy. TOP se hrdinně vydal za Sif do školy. A poznal Coru, která se jim opravdu snaží pomoct. Ale... Co to do háje je? Jestli se tohle Sif dozví, bude to špatné. Jsem zvědavá, jak dlouho to před ní udrží v tajnosti.