V zajetí vzpomínek

3. kapitola - Safira

   ,,Takže tvé jméno je Safira?" Konstatoval Seung Hyun, zatímco bojoval s čokoládovou zmrzlinou, aby zůstala na svém místě, v ústech. ,,A to je podle toho draka? Jak jsi se dostala od Safiry k Sif?"

   ,,Ne, podle toho draka to jméno opravdu nemám. Rodiče chtěli první dítě s modrýma očima. Jméno už měli jasně dané," pohrávala jsem si kopečky takzvané šmoulí zmrzliny. Nešlo odolat jejímu výběru. Připomíná mi tolik Seung Hyunovi vlasy z dob Fantastic Baby. ,,Navíc to jméno díky tomu drakovi - ale ona je to vlastně dračice - nesnáším. Ze Safiry se stala Saf a jelikož to si většina pletla se Sif, což je postava ze severské mytologie, zůstalo mi to."

   ,,Takže kdybych ti řekl Safira..." začal nad tím přemýšlet.

   Namířila jsem na něj lžičku, jejíž špička byla předtím namočená ve šmoulí zmrzlině. ,,Rozluč se se svými budoucími dětmi," pronesla jsem chladně a dala jsem se do zneškodňování té lahody na lžičce. Mňam.

   Seung Hyun zděšením spolkl to, co z roztáté zmrzliny zbylo. ,,Dělám si srandu," vyprskla jsem smíchy. Nikdy mě nikdo nebral vážně. Úlevně si vydechl. ,,Ale byla by to otázka deseti minut, nanejvýš půl hodiny. Není nad praxi u koní."

   ,,Ty umíš jezdit? Já měl z koní vždy respekt," prohodil Seung Hyun a otřásl se, jako kdyby měl osypky.

   ,,To tě tam někdy budu muset vzít," pronesla jsem bez přemýšlení. Nemám ráda, když se lidé koním vyhýbají, aniž by je poznali. ,,Tedy jestli ti nevadí bahno a hnůj."

   Teď na mě na mě namířil lžičku on. ,,Ty si myslíš, že jsem citlivka?"

   ,,Eeemmm... Ne," pronesla jsem s hraným zaváhání. ,,Vždyť si seděl na zebře, která byla vlastně kůň."

   ,,Ale?" pronesl bez toho aby ze mě spouštěl pohled. Nebo tu malou lžičku.

   ,,O žádném dalším ale nevím," nabrala jsem si pořádné sousto zmrzliny na lžičku a rychle jsem si jej vložila do pusy. Svatá matko, tohle je to nejlepší, co si můžete v teplý den dát. Je to jako ,,...Jackpot.''

   ,,Prosím?'' Díval se na mě nechápavě Seung Hyun. Je možné, že jsem to řekla nahlas? ,,Slyšel jsem něco jako Jackpot.'' Jo, řekla jsem to nahlas. Čert aby mě vzal.

   ,,Asi ano,'' nehodlám mu to vyvracet, má pravdu. ,,Je to taková hra, kterou hrajeme s kamarádkou. Když je správná příležitost, nahradíme některá svá vyjádření názvem písničky. A ta druhá musí uhádnout, od jakého umělce, či umělců pochází.''

   ,,Zajímavá hra. Kdybych věděl, že něco takového existuje, všechny naše písničky by měli taková jména, aby jste je co nejvíce požívali.'' pronesl zamyšleně Seung Hyun, zatímco si dělal pohodlí na opěradle židle a v přehazoval jednu nohu přes druhou, aby se křížili v koleni. Můžu se utěšovat jen tím, že se nesnaží hádat, jako vždycky Cora. 

   ,,Není to zase tak fantastická hra,'' podotkla jsem a napila se už dávno vychladlé čokolády. ,,Navíc Bang Bang Bang používám často. Když máme chuť udělat učitelce tři větrací otvory v hlavě.'' 

   ,,Jak civilizované,'' podotkl neradostně Seung Hyun. Je možné, že jsem na něj až moc - jak to říct - násilnická? S tím se nedá nic dělat. Bude si muset zvyknout. Páni, Seung Hyun si bude muset zvykat na můj charakter. Bože, nevěřím ani tomu, že si s ním povídám. Já nemůžu ani uvěřit, že s ním dokážu normálně mluvit. 

   Sif, to chce klid. Chovej se jako normální dospělá osoba! Nepotřebuješ od něj žádný podpis. Ani fotku - stejně se nerada fotíš. A rozhodně nemáš chuť ho zatáhnout někam stranou a dostat se k - hm, jo - přesně tomu. ,,Ale chápu tě. Kdo z nás v tomhle věku fandil učitelkám.''