V zajetí vzpomínek

27. kapitola - Dopis

  
Tyhle dva týdny byly nejnádhernějšími hodinami jaké jsem kdy prožila. Tedy je pravdou, že jsem se pravidelně nevídala s celou skupinou, ale nemám jim to za zlé. 

   Mám pochopení pro Taeyanga a GDho. Oba chtějí strávit čas se svými polovičkami. Navíc mi GD taktně naznačil, že teď nebude mít ani čas vylézt z postele. Za což si od Hannah vysloužil pěkné dloubnutí do žeber.

   Ale bohatě jsem si vystačila s trojicí Daesung - i přes bolesti břicha je to věčný ládovač buchtami, Seungri - ten náš nutí hodně k pohybu, kort teď, když se na Daesungovi začaly buchty projevovat. Ale turistické trasy, které Seungri vždy vybere jsou nádherné a náročné. Mám tím pádem že sebe dobrý pocit a ještě se pokochám nádherným výhledem na Seoul a okolí.

    A Seung Hyun je odstavec sám pro sebe. V polovině prvního týdne jsem jej donutila, aby alespoň provizorně zařídil jeden z pokojů pro hosty. Necítila jsem, že je správně, abych s ním obývá jednu postel. Tím pádem mám teď pro sebe útulnou postel a jednu menší skříň. Nic víc nepotřebuji.

   ,,Kluci jen škoda, že za pár hodin odlétám," pronesla jsem sklesle, když jsem s Daesungem a Seungrim vstupovala do Seung Hyunovi vily. ,,Bude se mi po vás stýskat."

   ,,Nám taky," začal popotahovat Daesung. A chtěl ještě něco dodat, když se zarazil a hleděl před sebe. Stejně jako Seungri. Musela jsem se otočit, abych zjistila, co se děje.

    Ve společenské místnosti byl nepořádek, který byl možná dřív i něco jako rozlučková party. 

   Nápis s ,Bude se nám stýskat' z části visel bezvládně že stropu, protože byl v několika místech natržen a zhruba v polovině přetržen. Veselé balonky se ve svazcích povalovali po zemi. Některé z nich byli buď z větší části vypuštěné nebo byli zcela prasknuté, jako kdyby na ně někdo stoupl. 

   Občerstvení rozházené po celé místnosti. Luxusní pohovka nesla náznaky toho, jak se na její povrch vylilo mnoho druhů nápojů. Uprostřed toho všeho seděl na křesle Seung Hyun a hleděl na nás dosti zlostně. Tedy, pokud se moje osoba dá považovat za více lidí.

   ,,Děláš si... T.O.P ty jsi zničil ten večírek!" zavrčel zlostně Seungri. ,,Sif, mrzí mě to. Měli jsme pro tebe připravenou party na rozloučení."

   ,,V pořádku, Riri," oslovila jsem jej tak, jak jsem byla požádána. Tato přezdívka, jenž dostal od českých VIPs se mu velice zamlouvala. Otočila jsem se na Seung Hyun, který stále nepromluvil. ,,Co se tady stalo?"

   ,,Přišel ti dopis," pronesl škrobeně. ,,Od rodiny," hodil na stůl - jehož povrch byl zanešen různými sladkostmi, popcornem a mnohdy i věcmi, které vidím poprvé - obálku a opět se ledovým klidem vrátil do své původní pozice.

   ,,Ach, to je od nich milé,'' vydala jsem se skrz místnost pro dopis. ,,Nechala jsem matce vzkaz s adresou, aby mi mohli poslat nějaké pěkné přání,'' snažila jsem se zahnat tušení, které jsem měla. Avšak, když jsem se blížila, začaly se na obálce rýsovat písmenka znak osoby, jenž nabízí své právnické služby. Tenhle dopis jsem viděla již minulý týden. Jen byl celý, nezmuchlaný a přímo z rukou pošťáka. ,,Jen škoda, že mi to došlo teď, když večer odlétám a-''

   ,,Lhářko!'' vyletěl Seung Hyun, jehož obličej se s každým mým krokem blíže a také s každým slovem měnil v masku, jenž zadržovala vztek. Je vidět, že to teď očividně nevydržel. ,,Jsi jen sprostá lhářka!''

   ,,Hej!'' vmísil se do toho Daesung, který mě zastoupil z jedné strany a Seungri z druhé. ,,Jsi hrubý, T.O.P!''

   ,,Já jsem hrubý?'' vydechl překvapeně Seung Hyun. Popadl obálku a mrštil jí po Daesungovi, jenž jí nemotorně chytil. ,,Pověz jim Safiro, co je tohle.''