V zajetí vzpomínek

34. kapitola - Comeback

   Sedět po tmě ve vlastním domě, se sklenkou a velkou láhví whiskey, která je z leštěného křišťálu, dlouho do noci. Přesně tohle je dokonalý recept na vyhodnocování událostí dnešního dne.

   Safira uprchla s VIXX. S šesti muži, kteří jsou hrozba sama o sobě, jestliže je zná až tak důvěrně, jako fanynka. Když jsou všichni spolu s ní... Je to moc nebezpečné.

   Navíc. Mám divný pocit ohledně Hannah a jejího těhotenství. Tedy, mám z toho obrovskou radost, ale... Je tu něco, co mi v souladu s tímhle vším a Safirou nesedí.

   ,,Je možné, že jsi utekla kvůli tomu?" ptal jsem se marně sám sebe. Hannah se nám poté svěřila, že to jako první sdělila právě Safiře. Možné, že utekla právě kvůli tomuhle? Nevydržela by a prozradila nám ho. Chtěla se právě tomu vyvarovat?

   Náhle se otevřeli vstupní dveře. Dovnitř proniklo veselé chichotání. Přiložil jsem ke rtům sklenku s whiskey. Obrátil jsem do sebe celý její hořký obsah. Sklenka poté skončila na konferenčním stolku. Její broušený křišťálový povrch dokonale seděl k ozdobné lahvi s whiskey, které už v ní nebylo ani padesát procent.

   Nechal jsem tenhle dokonalý pár osamotě a vydal se do předsíně. Stále se odtamtud linuly zvuky neohrabané návštěvy.

   ,,Ty," vynořil jsem se zpoza stěny. Safira se hned přestala snažit nevydat ani hlásku. ,,Kam sis myslela, že utečeš? Huh?"

   ,,Nikam," pokrčila rameny a sundala si botu, kterou se předtím snažila sundat. ,,Jen jsem se šla ven bavit."

   ,,S nimi," šel jsem přímo k věci. ,,Utečeš si z nemocnice. Vystrašíš nás všechny. Hannah si myslí, že je to její chyba a je díky tomu ve stresu. Tím pádem je ve stresu i GD, který má strach o to malé."

   ,,Ona vám to řekla?" vzhlédla ke mě překvapená Safira. Souhlasně jsem přikývl. ,,Ach," hlesla a opřela se o zeď. Hlavu taktéž opřela o stěnu. ,,Myslela jsem, že to bude super, když budu střežit její tajemství. Stejně jako ona ta má."

   ,,Tajemství. Ty nějaká máš?" upustil jsem od jejího plísnění. Zavrtěla hlavou a prošla kolem mě. Sledoval jsem jí, jak vláčným krokem přechází společenskou místnost. Vlasy se jí v rytmu chůze líně pohupovaly do stran. ,,A proč máš rozpuštěné vlasy?" zařval jsem opět. Od září, kdy jsem jí viděl poprvé, což bylo i naposledy, kdy měla rozpuštěné vlasy, je toto poprvé, co má rozpuštěné vlasy. Ani že svého pokoje nevychází neupravená. Vždy dokonale upravené, uhlazené, elegantní. Zkrátka dokonalé.

   A to mě děsí. Má rozpuštěné vlasy, když je venku s VIXX. Její vlasy jsou jako ekvivalent toho, jak se cítí. Tohle je poprvé, co si je rozpustila, tím pádem je toto poprvé, kdy se tady dokázala uvolnit. 

   ,,Mmm, to je hořké," Safířina stížnost mě přivedla zpět k vnímání okolního světa. Pohlédl jsem jejím směrem. Stálá u konferenčního stolku a čichala k křišťálové lahvi s whiskey. 

   ,,To není nic pro tebe," přiskočil jsem k ní rychle a vzal jí láhev. Whiskey patří do ruky pouze silným mužům. Nikoli do rukou elegantních dam. ,,Ty vůbec nemáš mít s alkoholem nic společného. Máš v tělo stále ještě antibiotika."

   ,,No a?" pronesla a pokrčila rameny. ,,Na tom nezáleží."

   ,,Nejsi ještě zdravá," nadhodil jsem rychle jinou výmluvu.

   Založila si ruce na hrudníku. ,,Já se cítím zdravě." Pozvedla se zájmem obočí. 

   ,,Nejsi plnoletá!" moje záchranné lano. Očividně to i zabralo, protože spustila paže a obočí se vrátilo na své obvyklé místo.