Díky královu rozkazu...

24

„Snažila jsem se ho ošetřit, jak nejlépe jsem dovedla, ale mám strach, že to nijak nepomohlo."

„Udělala jsi, co bylo v tvých silách, Elsie, díky tobě má šanci na to, aby přežil,"  snažil jsem se jí dodat odvahu.

„Angus má pravdu, Elsie. Teď ho přeneseme do mého pokoje a já ho s Megan prohlédnu a uvidíme, co se dá ještě dělat. Ty nám zatím dones horkou vodu."

Elsie běžela do kuchyně pro vodu. Já jsem vzal Camrona do náruče a nesl ho dovnitř hradu. Alex šel za námi, ale Malcolm ho zadržel.

„Zůstaň tady se mnou, chlapče, tam bys nebyl co platný. Pak se dozvíme, jak mu je, neboj se."

„Ano, pane."

V pokoji jsem Camrona položil na postel a stoupl si stranou. Mohl jsem se jen dívat. Willow a Megan sundaly obvazy a objevila se hluboká sečná rána přes celý trup.

„Ach bože můj," vykřikla Willow.

Začaly s ošetřováním a já je nechal. Vydal jsem se dolů. Pohled na zraněné děti, mně nikdy nedělal dobře, jen jsem doufal, že viník leží na hromadě u starého mlýna.

Posadil jsem se v sále a nechal si donést něco malého k jídlu a pohár piva. Přišel za mnou Malcolm.

„Tak už víš jak to vypadá u Bartonových?" zeptal jsem se ho.

„Ano."

„Tak povídej."

„Všichni jsou mrtvý."

Podíval jsem se na něj.

„Když tam chlapi dojeli, tak uvnitř našli celou rodinu mrtvou. Díky bohu, že se alespoň malej Alex zachránil. Měl štěstí. Briana, Tomase a Camrona pak našli za chalupou, ty svině je tam schovali, aby je nikdo z cesty neviděl. Jedinej, kdo to jejich řádění přežil je Camron a kdo ví, jestli zůstane na živu."

„Ví Alex, že zůstal sám?"

„Ano, dozvěděl se to, když se vojáci vrátili. Nikoho už nemá, žádné příbuzné. Vzal to docela statečně, ale kdo ví, třeba mu to dojde později."

„Co udělali s těly?"

„Bartonovi budou mít pohřeb ve vesnici a Brian s Tomasem tady. Otec Colum chce večer udělat mši za mrtvé."

„Dobrá."

„Co uděláme s Alexem?" zeptal se Malcolm.

„Co by, zůstane tady jako Camron, jsou skoro stejně staří, můžou vyrůstat spolu. Willow bude určitě souhlasit."

Do sálu nakoukla hlava, která nepatřila nikomu jinému, než Alexovi.

„Jak je Camronovi?" ptal se.

„Pojď sem, Alexi. Nemáš hlad?"

Pokýval hlavou že jo. Přisunul jsem k němu svůj talíř.

„Vezmi si," pobídl jsem ho.

Okamžitě se pustil do jídla, jako kdyby dlouho nejedl.

„Alexi, Camron na tom není zrovna nejlíp, co se tam stalo?"

„Ty vojáci ve stejnou chvíli, co omráčili lady a Megan, tak zabili i vaše muže. Camron se snažil mečem chránit lady a tak se jednomu z nich postavil, ten se jen smál, ale jen do chvíle, než ho Camron sekl mečem. Tím ho naštval a on se po něm ohnal. Viděl jsem jen, jak se Cam chytil za hrudník a pak padl k zemi. Tři odjížděli s lady a Megan pryč a tři pak vtrhli do chalupy a..." Alex se rozbrečel.