Díky královu rozkazu...

26

„Paličák jeden zatracenej. Když si vezme něco do hlavy, musí být vždy po jeho. Willow se to líbit nebude," rozčiloval se Malcolm.

A měl pravdu. Willow zuřila, když se to dozvěděla. Malcolm stál v síni se svěšenou hlavou a nejen on, ale i všichni ostatní. Harold zůstal raději ve stájích a vymluvil se, že musí pomoct Ervinovi s ošetřením koní, když teď Camron nemůže. Willow chodila po sále, ruce zaťaté v pěst a mračila se. Byla unavená, ale těšila se, že bude večer s Angusem, bude se mu moct schoulit do náruče a těšit se z jeho blízkosti a pak...

„Co, má sakra tak důležitého u krále, že to nesnese odkladu?"

„Nevím, to mi neřekl, lady Willow. Říkal jsem mu, aby jel s námi, odpočinul si a vyrazili bychom ráno, ale o tom nechtěl ani slyšet," odpověděl Malcolm.

Tohle ti nedaruju, Angusi, počkej až se vrátíš. Pomyslel si. Hlavně dej na sebe pozor, dodal ještě v duchu.

I když byla Willow naštvaná, přece jen měla o Anguse strach.

„Jak na tom byl, Malcolme? To jeho zranění bylo hluboké, i když jsem ho ošetřila a sešila jsem tu ránu, měl by spíš odpočívat, obvzlášť potom, co ještě do rána ležel v posteli."

„Kdyby si myslel, že to nezvládne, neriskoval by a nepouštěl se od toho."

Tolik si Malcolm přál, aby to byla pravda.

„Ehm...Mám vám vyřídit, že vás miluje."

„Až se vrátí, má se na co těšit," ukončila nakonec debatu Willow.

Slova poslaná po Malcolmovi, ji potěšila. Šla zpátky za Camronem, kterého hlídala Megan. Po cestě už to nevydržela a začala plakat.

„Co se stalo, Willow?" zeptala se Megan, když ji viděla tak ubrečenou.

„Angus se s vojáky nevrátil."

„Pane bože, co se stalo?"

„Odjel ke králi."

Willow pak povyprávěla všechno, co se dozvěděla od Malcolma.

„Nejspíš k tomu měl dobrý důvod, Willow, od rána se toho stalo tolik, že jsem z toho všichni unavení. Nejspíš jel králi říct, že je Reghold mrtev a nechtěl, aby se to králi doneslo z jiného zdroje. Brzy se vrátí, uvidíš."

„Je raněný a jistě unavený. Jeho zranění z pádu z koně se taky ještě pořádně nezahojila, bojím se o něho, Megan a to, že s tím nemůžu nic udělat, mě neskutečně štve."

„Já vím, nijak si však, že se budeš trápit a vztekat, nepomůžeš. Máš teď čas, postarat se o sebe, měla by sis taky odpočinout. A až se tvůj manžel vrátí, nevyčítej mu, že odjel. On by byl určitě raději zůstal doma s tebou, ale neměl na výběr. Věřím, že to s králem vyřídí rychle a za pár dní se vrátí.

„Asi máš pravdu, ale strach o něj budu mít pořád. Kdybych ho ztratila tak..."

„Nemaluj čerta na zeď! Angus je kus chlapa a hned tak ho něco nebo někdo nedostane. Je vycvičený z bojů a válek. Dokáže se o sebe postarat, takže se o něj nemusíš bát. Bude v pořádku. To mi věř."

„Co Camron?" změnila Willow téma.

„Je na tom pořád stejně. Jen se mi zdá, že už dýchá pravidelněji. Je to bojovník, uvidíš, že se z toho dostane."
„A co Alex?"

„Tak dlouho brečel, až z toho usnul. Nechala jsem mu přinést slamník sem, nechtěl se od Camrona hnout ani na krok. Chudáček. Chce se o něj starat s námi."