Díky královu rozkazu...

27

Willow, měla od rána mrzutou náladu. Nejen, že se Camron ještě neprobral, ale k tomu měla strach o Anguse.

„Běž se projít ven, kdyby něco, pošlu pro tebe. Potřebuješ na čerstvej vzduch, sedíš tady u Camrona už dost dlouho."

Posílala ji Megan ven.

„Dobře, ale myslím, že mi to nepomůže."

„Tak to aspoň zkus, jak říkám, kdyby se Camron probral, zavolám tě. Vezmi s sebou i Alexe, taky potřebuje na vzduch."

„Já nechci, chci tady být, až se Cam probudí," protestoval Alex.

„To může ještě trvat, teď jdi tady s lady Willow ven, musíš se trochu proběhnout venku nebo taky z toho sezení, uvnitř hradu, ještě nakonec onemocníš."

„Dobře."

Willow vzala Alexe za ruku a vydala se s ním ven. Ani jednomu se nechtělo. Alex se od ní venku odpojil, protože kolem procházel Malcolm a on se k němu přidal. Willow, pak zabíjela bezmyšlenkovitě čas. Vydala se do stájí, kde zkontrolovala svoji kobylku, ale pohled na prázdné místo, kde by měl stát Havran, ji akorát vehnal slzy do očí. Tak moc se na něho těšila, že skoro vyběhla ze stájí, kde se srazila s Haroldem.

„Děje se něco, lady Willow?"

„Ne, nic."

„Dobrá." Harold odcházel.

„Jak dlouho to může Angusovi trvat, myslím cesta tam a zpět?"

„No, asi dva dny tam a dva dny nazpátek, jenže těžko říct, jak rychle ho král přijme. Slyšel jsem, že někdy to trvá i několik dní."
Když viděl, jak se Willow tváří nešťastně, proklínal se za to, že si nedal pozor na to, co mluví.

„Ale Angus je králův oblíbenec, tak ho přijme hned a on už je určitě na cestě zpět," snažil se zachránit situaci.

„Snad máš pravdu, kéž by."

Harold jen kroutil hlavou, když Willow odešla, sám doufal, že dorazí živ a zdráv.

Willow pak ještě navštívila otce Calumna a pomodlila se za Camrona. Nakonec si řekla, že už byla venku dost dlouho a zamířila zpátky do hradu. Než tam stačila dojít, viděla jak se k ní žene Alex.

„Angus, Angus se vrací, viděl jsem ho v dálce jako první, lady Willow."

Willow zaplavila vlna štěstí. Rozeběhli se oba, Alex mířil zpátky na hradby, ale když viděl, že lady běží k bráně, chtěl běžet s ní.

„Alexi, ty zůstaň tady se mnou, oni dva chtějí být chvíli sami," okřikl ho Malcolm.

„Ale jestli chceš, můžeš to jít oznámit ostatním, že se pán vrátil a vypadá, že je v pořádku."

Alex na nic nečekal a utíkal do hradu. Willow už vyběhla z brány a mířila rovnou za manželem.

----------------------------------------------

Pobídl jsem Havrana a za chvíli už jsem sbíral svoji milovanou ženušku ze země a první protesty, jsem umlčel vášnivým polibkem. Teprve teď, když jsem ji držel v náruči, jsem si naplno uvědomil, jak se mi stýskalo. Odtrhli jsme ústa od sebe. Usmál jsem se na ni a ještě víc ji sevřel do náruče.

„Ale ale, copak to vidím lásko, proč pláčeš? Jsem doma a už nikam nepojedu, jak jsem ti slíbil. Miluji tě a těch pár dní bez tebe, bylo k nevydržení," setřel jsem slzu, která si razila cestu od oka na tvář.