47

2.1K 134 19
                                    


---------------------------------------------------------

Tavis pořád musel, během boje, myslet na ty dvě štěňata. Několikrát se otočil, ale nedohlédl na ně. Snad se jim nic nestalo. „Měl bych je pustit z hlavy, jediné co z nich mám, je zraněné rameno a přeražená záda," brblal si pod vousy. Ale přesto se otočil a šel je najít. Utěšoval se tím, že to dělá proto, že je stejně už po boji a někdo pro ně holt dojít musí.

Po cestě se k němu přidalo pár horalů.

„Slyšeli jste to?" zeptal se najednou Branor.

V tu chvíli všichni nejen, že kývli, ale rozeběhli se směrem, odkud řev přišel. Z toho, co za chvíli uviděli, jim přeběhl mráz po zádech. Oba kluci útočili, nebo odráželi výpady, kterými je hnal do úzkých nějaký chlap. V jednu chvíli se mu podařilo shodit Camrona na zem, ale to už se mu Alex dostal za záda, na která mu vyskočil. Chlap se ho pokoušel setřást, ale měl s ním stejný problém jako před pár dny Tavis. Alexovi se v ruce objevila dýka a než chlap stačil mečem zasáhnout právě vstávajícího bratra, pevně dýku sevřel a zabodl mu jí do ramene. Chlap upustil meč. Alex dýku vytáhl a přiložil mu ji na hrdlo. To už byl Camron na nohách a hrotem svého meče mu mířil na srdce.

„Ani se nehni, ty svině!" zaječel mu do ucha Alex.

„Pokus se o to a chcípneš!" dodal Camron.

Tavise to pobavilo, byl rád, že není jediný, koho ten mrňous takhle dostal. „Já bych je poslechl!" doporučil neznámému, když s ostatními doběhl.

„Výborná práce, kluci," ohodnotil je Branor.

„To bych řek," souhlasil Camron," chytili jsme králova bratra, co se spolčil s Lochem."

Horalové drželi Brodricka v šachu, takže Tavis mohl Alexe sundat z jeho zad. Branor pak jejich úlovek svázal. Brodrick se nemínil vzdát a tak sebou házel a snažil se kopat kolem sebe. Tavis chtěl mít klid a tak ho jednou, dobře mířenou ranou do zubů, poslal do říše snů.

„To bych chtěl umět, naučíte mě to?" rozzářil se Alex a zkusil dát pěstí neviditelnému chlapovi.

„Jste oba v pořádku? Nejste zraněný?" chtěl vědět Tavis.

„Nic, co by stálo za řeč," mávl rukou Camron. Těch několik modřin a roztržený ret nepovažoval za zranění.

„Co ty Alexi?" zeptal se bratra.

Alex se díval na rudou skvrnu na roztrženém rukávu:" Nevím, možná." 

Na to vytáhl rukáv nahoru a objevila se sečná rána na jeho předloktí. V tu chvíli si uvědomil, jak ho to bolí a i když se snažil být statečný, nervy povolily a začal brečet.

„Tvá první jizva," ohodnotil situaci Camron.

Alex se i přes pláč, začal smát:" To je bezva."

Smích nakazil i horaly. Zatím ještě neviděli nikoho, kdo by měl z jizvy takovou radost. Tavis pak utrhl kus své košile a ránu mu obvázal, aby přestala krvácet. Brodricka v bezvědomí přehodili přes koně a zamířili za ostatními k hradu.

Když Tavis večer kluky navnadil, aby hlídali prostor za jejich zády, myslel, že budou v bezpečí a nic se jim nestane. S tímhle nepočítal. Oba kluci si svojí statečností vysloužili jeho uznání.

------------------------------------------------------------

Harold stál a sledoval chvíli králův boj, chvíli zachránkyni jeho života, když v tom mu někdo zaklepal na rameno. Otočil se a zůstal překvapením nehybně stát. V jeho tváři se zračil údiv a v první chvíli si myslel, že ho musí klamat zrak.

Díky královu rozkazu...Kde žijí příběhy. Začni objevovat