Já se vrátím..

Tom

Nevím, kde jsme. Někam nás ten večer odvezli a od té doby nás nepustili ven. Dny ubíhají pomalu. Jak by také mohly utíkat rychleji, když není co dělat. Prvních pár dní jsem strávil sezením na zemi a koukáním do stěny. Potom jsem si u jednoho policisty vyprosil blok a tušku, takže si můžu alespoň kreslit.

Jinak se tu cítím jako ve vězení. Nebo v léčebně. Každopádně je to na hlavu. Máma pořád mluví o tom, jak se cítí bezpečně. Občas mám pocit, že jí z toho nadobro hráblo. Jediný, co chci, je dostat se odtud pryč.

Podívám se na své ruce. Začal jsem něco čmárat, jen tak, bez hlubšího smyslu. A je z toho zase Aďa. Pořád jí kreslím, možná proto, abych si ji zapamatoval.

Složím papír a strčím si ho do kapsy. Až se dostanu do své ubikace, dám ho do krabice k ostatním. Ach jo. Musím se odtud dostat pryč.

"Prosím vás!" zavolám na policistu, který zrovna prochází jídelnou.

"Ano?" otočí se na mě ve chvíli, kdy k němu doběhnu.

"Jak bych se odtud mohl dostat?" zeptám se bez chození okolo horké kaše.

"Počkej, cože?" policistu má otázka zjěvně zaskočila.

"Nevím, kde jsem. Ale co vím je, že tu být nechci. A určitě mě tu nemůžete držet proti mojí vůli!"

Policista si povzdychne, sedne si ke stolu a ukáže na volné místo proti sobě. Sednu si a založím si ruce na stole.

"Kolik ti je?" zeptá se mě klidně.

"Za dva měsíce mi bude osmnáct," odpovím s předstíranou nenuceností. Ruce raději schovám pod stůl. Nechci aby viděl, jak se mi klepou.

"Dobře, takže ještě dva měsíce musíš dělat to, co chce tvoje mamka, je to tak?"

"Ano," řeknu a zakývám hlavou.

"A tvoje maminka řekla, že chce abychom vás sem zavřeli, takže s tím nemůžu nic dělat." Policista pokrčí rameny a a začne se zvedat.

"Počkejte!" vykřiknu a chytím ho za košili.

"Pardon," řeknu, když si sedá, "jen bych se chtěl ještě na něco zeptat."

"Tak povídej."

"Kde to jsme?"

"V jednom sanatóriu, tvoje máma to tak chtěla."

"Aha," no bezva, takže to není vězení ale blázinec, díky mami, "a mohl byste pro mě něco udělat?"

"Záleží, co to bude."

"Potřebuju obálku a známku."