Coincidence? ✔

6.

O několik hodin později

Mia's POV

Alex by teď měl být ze školy doma, ale stále mi nepíše. Já teď naopak vstávám, takže jsem šla do koupelny, kde jsem si opláchla obličej, vyčistila zuby a rozčesala vlasy.
Oblékla jsem se, vzala jsem si tašku a telefon a šla jsem dolu. Máma už byla v práci.
Udělala jsem si ovesnou kaši a kafe. Snídani jsem snědla, nádobí umyla a a mohla jsem vyrazit do školy. Teda, ještě jsem si musela udělat svačinu. Udělala jsem si jednoduché sendviče, které jsem dala do krabičky a hodila je do tašky. Tak a teď už můžu spokojeně do školy.

Projížděla jsem kolem sestřinné školy, jestli ji neuvidim. I když je rozmazlenej spratek, chybí mi. K mýmu asi štěstí stála před školou. A vedle ní táta. Dlouho jsem ho neviděla a on ani očividně nemá zájem.
Jsi tu kvůli ségře, ne tátovi. Řekla jsem si v duchu a protože jsem ještě měla čas před začátkem vyučování, zastavila jsem a šla za nima.

,,Sophie?" Koukla jsem na ni.

,,Mio!" Skočila na mě. Uh, docela nezvyk po tom její chovaní. ,,Co ty tu?"

,,Tak možná mi ta tvoje drzá hubička chyběla?" Zasmála jsem se a otočila se na tátu, ,,čau tati, mám se fajn, kdybych tě náhodou zajímala."

,,Mio, sám jsem ti nabídl, že můžeš kdykoli přijít," koukal na mě tím jeho obličejem. Teď to ale ten obličej nespraví.

,,Jo, před dvěma rokama a od tý doby jsi se neozval."

,,Ty snad ano?" Koukl na hodinky.

,,Já jo, několikrát. Ale když mi to pořád zvedala ta.. eh jak ji nazvat slušně? Ta tvoje, tak už jsem to prostě vzdala."

,,Gabi mi nic neřikala a ona mi nelže. Myslel jsem, že už jste si to vyřikali."

,,Gabriella ti očividně lže, snad vím jestli jsem ti volala a s ní se bavit nebudu."

,,Proč ti furt tak vadí?" Koukl na mě a zkřivil obočí.

,,Možná proto, že je pomalu stejně stará jako já?" Založila jsem si ruce na prsa. Přesně čekám jeho argument.

,,Je jí šestadvacet," jo, už je tu.

,,A tobě pětačtyřicet," zvedla jsem obočí, ,,a taky možná to bude tím, že jsi s ní třeba podvedl mámu?"

,,Jo, která se teď ani nedokáže postarat o devítiletý dítě."

,,Proč asi? Protože sám víš, že má tý práce nad hlavu, protože se nás snaží uživit narozdíl od tebe. Měla toho v práci dost i před těma třema rokama a místo toho, aby jsi ji pomohl, jsi začal spát s mojí čerstvě vystudovanou učitelkou výtvarky, congrats otče," Sophie se mě stale držela, tak jsem ji postavila znovu na zem, ,,uvidíme se jindy jo? Tak čau Sophie," usmála jsem se a vítězoslavně jsem odešla do auta. Táta očividně ztratil slova. Tohle až povyprávim Samovi, umře smíchy.

Alex's POV.

Po desíti hodinách v letadle jsme konečně přistáli. Bylo divný, že jsem odlétal odpoledne a tady je teprve ráno téhož dne. Prospal jsem se v letadle, takže jsem ani nebyl nijak unavený. Teď zbývalo najít hotel blízko, ale zároveň daleko Mii, aby mě do úterý neviděla. Vešel jsem do prvního hotelu kousek od centra a zapsal se do něj. Je vcelku drahý, ale táta ani nepozná, že mu něco zmizelo. Byl dobrý nápad udělat k jeho účtu kreditku pro mě i pro mámu na víc.

Neměl jsem pokoj, byl to spíš apartmán. Byl krásně a moderně zařízený. Byla tam koupelna, ložnice, obývací pokoj a menší kuchyňka, perfektní.

Mám týden na to se tu porozhlédnout, ale bude těžké schovávat se před Miou.
Mia. Musim jí napsat, i když bych touhle dobou už spal. Nesmí si myslet, že jsem zapomněl napsat. Napíšu ji, že jsem usl dříve než jsem čekal, takže teď už se mi spá nechce. Asi si to nepřečte, přeci jen je ve škole.