Coincidence? ✔

34.

Sam

,,Uhni sakra, nebo tě přejedu!" Křikla na mě.

,,Fajn," vzdal jsem se a uhnul. Mia ihned kolem mě projela a vzdalovala se od školního parkoviště. Byl bych přišel už dříve, ale musel jsem počkat do konce hodiny. Máme ještě dvě hodiny a já se do školy musím vrátit. Mia stejně se mnou mluvit očividně nechce a tak ji nechám chvíli vychladnout a po škole k nim zajdu.

Já vím, že jsem to asi přehnal, ale já prostě nechápu, co Mie vadí. Ano, zajímám se o něco jiného, než je první kravina co vidím. Ale s tím musela Mia počítat, když jsem si našel kluka. Se kterým se mám rádi a máme si stále o čem povídat, ano, pak se moje zájmy změnili. Je pravda, že u Mii se nezměnilo nic, ale jak jsem řekl. Alex je od ní několik desítek tisíc kilometrů, takže to není takový. Stojím si za tím, ale je pravda, že jsem jí to nemusel takhle vpálit, ale mě to, co mi řekla, prostě přišlo, že jen žárlí. Protože já mám u sebe Connora furt, pokaždé když ho potřebuji, můžu ho obejmout. Oni se jen vidí na skypu a nebo si píšou. Je to prostě něco úplně jiného než můj vztah.

Ale zase na druhou stranu musím uznat, že je to už doba, co jsem se zeptal na tátu, Alexe a nebo Eliota. Je vlastně pravda, že jsem se neptal na nic, jen jsem mluvil o Connovi. Mluvil a mluvil a mluvil. Ale já to nemůžu ovlivnit, jsem prostě zamilovaný. Kdyby Mia změnila téma, změnil bych ho taky a bavil se s ní o něčem, co by jí zajímalo.

Šouravým krokem jsem došel zpět do třídy, kde jsem se usadil do lavice a musel přežít dvouhodinovku biologie. Nudnější hodiny jsem nezažil. Většinu času jsem si čmáral, četl a nebo si dopisoval. S Connorem. O Mie jsem mu ale neřekl nic. Raději.

Ze školy jsem hned vyběhl a běžel jsem k Miinému domu, kde jsem zazvonil a doufal, že mi Mia otevře.

,,Same?" Otevřel mi dveře její táta.

,,Ahoj, je Mia doma?" V duchu jsem doufal, že je. Že si s ní promluvím a vyřeším to.

,,V tuhle chvíli je asi v letadle Same," pokrčil rameny.

,,Cože? Jak v letadle? Kam letí?" Svraštil jsem nechápavě obočí.

,,Do Austrálie, za Alexem." Hlasitě a hluboce se nadechl a vydechl. ,,Co jste si vůbec udělali Same? Chceš jít dovnitř?" Zeptal se a já jen přikývl. Alespoň dostanu názor někoho třetího, i když je to její táta. A až v tu chvíli mi došlo, že mi otevřel její táta, který by tu vlastně ani být neměl. Už tu bydlí? Proč jsem se prostě místo kecání o kině s Connorem nezeptal, jak se zlepšují vztahy s tátou. Vždyť já vlastně nevím nic.

Sedli jsme si v obýváku, kam mi její táta přinesl pití a sedl si na proti mě. Podíval se na mě lítostivým pohledem. ,,Tak povídej."

,,Já vlastně, ani.. Vlastně vím, jsem prostě idiot."

,,Tak to mi řekla i Mia, ale nepochopil jsem, proč musí urgentně sedmnáct tisíc kilometrů daleko."

,,Řekl jsem jí něco, co jsem neměl. Poslední dobou jsem prostě mluvil jen o mém vztahu, nezeptal jsem se na Alexe, ani na to, jak se vyvíjí váš vztah, ani nevím, že tu bydlíš a jí to už asi nebavilo a když jsem jí dneska řekl něco o mým příteli, tak ona, že se má dobře, tak já se zeptal co jí vadí, ona mi odpověděla, že mě nezajímá nic jiného a ze mě vylítlo, že jen žárlí. A když mi řekla, že je ve vztahu déle jak já a na co by asi žárlila a já jsem vytáhl tu dálku. Prostě to z mě vylítlo, ona se sebrala, odešla z hodiny a řekla mi, že jsem zaslepený kretén. Což vlastně ve výsledku i jsem, protože vím, jak je na to háklivá a já to na ní prostě jen tak vypálil."

Ben na mě jen koukal s vytřeštěnýma očima, sotva dýchal a asi se snažil přebrat si v hlavě vše, co jsem mu vlastně řekl. Nebo si o mě myslí, že jsem taky kretén a chce mě vyhodit. Já bych sám sebe taky vyhodil, nebo rovnou zabil. Jsem nejlepší kamarád na nic. Ale horší je, že ona je teď na cestě ke klokanům a já nevím, kdy se vrátí.

Ben projel očima celou místnost, hlasitě vydechl a projel si dlaní strniště a zůstal opřený o ruku.

,,Tak teď jsem vlastně docela zmatený. Chápu Miu, že je naštvaná, nebylo to úplně milý od tebe tohle vytáhnout, když ty máš osobu, kterou můžeš obejmout kdykoliv chceš. O tom, že jsi se o nic nezajímal, o tom sám víš, že to nebylo dobrý, protože, když mluvíš o jednom a tom samém, tak to ty lidi začne nudit.

Zase chápu, že ty jsi zamilovaný, ač Mia o Alexovi přeci jen nemluví stále, ale každý je jiný. Ale je dobré, že jsi si uvědomil, co bylo špatně, což je podle mě nejdůležitější. Takže vás vlastně chápu tak nějak oba. Tvůj zamilovaný mozek, nabírá jen informace o tvém milém, takže vlastně nevíš, že něco je špatně, kdežto naopak Mia, ty špatné věci vidí. Bohužel, teď není možnost, jak to vyřešit, protože Mia letí do Austrálie a nikdo neví, kdy se vůbec vrátí, takže ti nezbývá nic jiného, než čekat. A taky třeba zpytovat svědomí, jestli chceš," pousmál se. ,,A abych ti taky odpověděl, nebydlím tu. Jen jsem tu dnes přespal. S Casey je to takový, no pořád spíš kamarádský. Je dost opatrná a já se jí taky ani nedivím."

,,Bene, jsem rád, že jsi ke mě takhle upřímný a taky jsem rád, že jsi mě rovnou nevyhodil oknem, protože jsem reagoval doslova, jako kretén."

,,Hele, buď budeš hold muset vydržet, dokud nepřiletí zpět, nebo ji zkus zavolat, jestli bude mít vůbec chuť řešit nějaký problémy."

,,Já vím, něco budu muset zkusit, nevydržel bych tak dlouho nevědět, jak na tom naše kamarádství je," pokrčil jsem rameny.

,,Znáte se nějakých patnáct let, nemůže vás přeci zruinovat jedna hádka ne? Ty si alespoň do té doby užiješ Connora, Mia Alexe a až přiletí, tak si toho budete mít tolik říct, že třeba na nějakou hádku zapomenete."

,,Zkusím jí zavolat, omluvit se a prostě to nějak zachránit, děkuji moc," zvedl jsem se a v doprovodu Bena šel do předsíně, kde jsem se obul a odešel.

Mia odletěla do Austrálie a nikdo neví, kdy se vrátit. Jak já to mám asi s takovými nervy přežít?

Budu jí muset pořád volat, dokud jí to nezačne otravovat a zvedne mi to, teď ji ale volat nemůžu, protože do Austrálie se letí podle mě takových deset hodin, takže hold budu muset vydržet do zítra. To znamená, že mám dostatek času nad nadáváním si, prohlížením si našich společných fotek a možná i brečením. Ano brečením, jsem cíťa, nesuďte mě.

Odešel jsem tedy s mírným zklamáním domů a klasicky šel volat s Connorem, který po hodině stejně přijel a já mu všechno vyklopil. Že jsem prostě totální idiot a nevážím si toho jediného pravého přátelství, co vlastně mám, na což mi Connor odpověděl, že on je pro mě taky jako nejlepším kamarádem, při čemž jsme se ještě pohádali, protože jsem řekl, že je to něco jiného. Ne protože je Mia holka, ale procházela se mnou všechno. Základku, prochází se mnou střední, první lásky, problémy a já jsem s ní poslední dva týdny, co dva týdny, měsíc nemluvil i ničem jiném, než že jsme byli s Connem v kině a nebo tady a tamhle. Jak jsem tak sám sebe poslouchal, vrazil bych si pěstí.

Zítra jí zkusím zavolat a uvidíme, jak to dopadne. Já budu doufat, že dobře, protože co jiného mi zbývá.

A/N: Já vím, jsem zlá, že to takhle protahuju, ale to já ráda O:) :D Ne dobře, další kapitola už určitě bude o setkání Mii s Alexem a jeho rodiči. Každopádně dnes tady máte trochu jiný pohled, který tu je poprvé.

Souhlasíte s názorem Bena, nebo si o jejich "hádce" myslíte něco jiného?