Zítra.
Zítra je ten den, kdy mi Alex odletí. Dneska je poslední den, poslední noc, co ho můžu mačkat, objímat, líbat celý den. Dneska tedy přijde Sam, tak ho budu muset vyzpovídat, tak alespoň nějaké odreagování budu mít.
Alex ještě spal a tak jsem pomalu a opatrně vstala z postele, oblékla si šedé tepláky a černé tílko a šla jsem dolů. Dneska jsem se probudila v sedm a když jsem sešla schody, v kuchyni seděla Sophie.
,,Máma tě neodvezla?"
,,Potřebovala do práce brzo, nebo tak něco. Tak mi řekla, ať počkám buď na tebe, jestli se vzbudíš a nebo zavolám tátovi. Za pět minut bych mu volala, takže mě ještě pořád můžeš odvést ty," pousmála se a zakousla se do rohlíku.
,,Jasně, tak já se jen trochu rozkoukám, napiju se a pojedeme jo?"
,,Dobře."
Jak jsem řekla, tak jsem také udělala, párkrát jsem si zívla, opláchla jsem si obličej vodou, napila se minerálky a uvařila jsem si čaj, který si vypiju, až přijedu zpět domů. Alespoň nebude tak horký.
,,Můžeme?" Zeptala se mě sestra, připravená a obutá, stojící v chodbě.
,,Jasně, už jdu," odpověděla jsem ji, šla jsem se obout, vzala jsem si klíče od auta a jeli jsme do Sophiiny školy. Domluvily jsme se, že ji vyzvednu ve dvě a já pak jela zpět domů, kde na mě čekal čaj. A Alex.
,,Kde jsi byla?" Zeptal se mě, když jsem vešla do kuchyně.
,,Vezla jsem ségru do školy, máma musela do práce brzo, tak ji tam neodvezla."
Po dvou hodinách, kdy už jsme byli nasnídaní, umytí a oba jsme vypadali jako lidské osoby, se po domě rozezněl zvuk domovního zvonku, který pravděpodobně způsobil Sam. Otevřela jsem dveře a moje teorie se potvrdila.
,,Ahoj," objala jsem ho a všimla si osoby stojící za ním. Connor.
,,Nevadí, že jsem ho vzal s sebou?" Zeptal se a pousmál se na Connora stále stojícím za ním.
,,Ne, v pohodě, Alex si stejně myslel, že přijdete spolu," usmála jsem se. ,,Tak pojďte dál," uhnula jsem dveří a oba vešli dovnitř domu.
,,Ahoj, asi se nemusím představovat, co?" Koukl na mě Connor.
,,Nemusíš," pousmála jsem se a zakroutila hlavou. ,,Tak pojďte dál," zavedla jsem je do obýváku, kde si oba mlčky sedli.
,,Same, ty děláš, jako kdyby jsi tu byl poprvý," uchechtla jsem se. ,,Nabídnu vám něco k pití? Colu?" Koukla jsem na Sama, který mírně přikývl.
,,Už jsou tu?" Zeptal se Alex stále sedící v kuchyni.
,,Jo a oba mlčí," otevřela jsem lednici, vzala z ní flašku s colou a tři skleničky. ,,Když tak si vezmi skleničku, čtyři neunesu," pousmála jsem se na Alexe, který si skleničku ihned vyndal a šel mi v patách.
,,Čau Same," pozdravil Alex Sama, který mu na pozdrav pouze kývl.
,,No fajn, takže Connore, tohle je můj přítel Alex, Alexi Connor a teď mi oba řekněte, proč jste tak nervózní," položila jsem skleničky na stůl a nalila o nich pití z flašky.
,,Nejsme nervózní," pokrčil Sam rameny a skousl si ret.
,,A proto si koušeš ret? Vyklop to."
,,Nic, jen.."
,,Jen?" Zvedla jsem obočí.
,,Jen Connora vlastně neznáš a tak se trochu bojím, co si o něm budeš myslet."
,,Myslel jsi si ty snad o Alexovi něco špatnýho? Dokud tě bude dělat šťastnýho, tak s tím nemám nejmenší problém a podle mě je Connor fajn," pokrčila jsem rameny.
,,Díky," pousmál se.
,,Takže," posadila jsem se vedle Alexe. ,,Jste teda spolu oficiálně?" Zeptala jsem se.
Sam s Connorem se na sebe vzájemně podívali a usmáli se, pak se otočili na mě. ,,Jsme," odpověděli oba nastejno.
,,Tak to je super, gratuluju," usmála jsem se.
,,To je skvělý Same, gratuluju vám," pousmál se i Alex sedící vedle mě a držící moji ruku.
,,No každopádně, co máte v plánu dneska dělat?"
,,Vlastně ani nevím, měl jsem domluvený jen to, že jdu k tobě," pokrčil Sam rameny.
,,Tak nepůjdeme do kina třeba?" Zeptal se Connor.
,,Nevím, o žádným filmu, co bych chtěl vidět," pousmál se Sam.
,,Tak si můžeme něco pustit tady, jen řekněte co."
No, nakonec jsme žádný film nevybrali a tak jsme si povídali a alespoň já víc poznala Connora a Connor se Samem Alexe.
,,Kdy ty se vlastně vracíš domů?" Zeptal se Sam.
,,Zítra odlétám, kolem druhý myslím."
,,Ahaa, tak to jste spolu moc nebyli co?"
,,Týden no, který utekl jako voda, ale je pravda, že kdybych sem přiletěl o pár dnů později, tak bych tu ještě mohl být, ale dva týdny je dost a já taky musím do školy no."
,,Počkej, ty jsi teda odkud?" Zeptal se Connor.
,,No, z Austrálie, právě."
,,Páni," vykulil oči.
,,No," odkašlala jsem si a položila si hlavu na Alexovo rameno. ,,Kolik vůbec je?"
,,Za dvě pět," odpověděl mi Sam, který se koukl na mobil.
,,Sakra, musim pro Sophii, vydržíte tu chvilku?"
,,Jasně," odpověděli mi všichni tři a já rychle vyběhla z domu, do auta a jela jsem zpět ke škole, kde už čekala Sophie.
,,Čau, promiň, zapomněla jsem na čas."
,,V pohodě, nějak jsem to nevnímala," pokrčila rameny a my jely zpět domů. Sophie si v kuchyni udělala něco k jídlu a odešla do svého pokoje.
,,Ségra," vysvětlila jsem Connorovi, který jen chápavě kývl hlavou.
A zase jsme se dali do řeči. Předtím jsme řešili Sama s Connem a teď přišla řada na nás. Connor se vyptával, jak dlouho jsme spolu, jak dlouho se známe, jak jsme se seznámili, po kolikátý se vidíme a já zase zesmutněla, protože zítra touhle dobou bude Alex sedět v letadle a já budu zase sama.
A/N: Heey! Další kapitola by sice měla být až zítra, ale je pondělí a pondělí nemá snad nikdo rád a tak jsem vám snad to pondělní ráno alespoň trochu zlepšila ._. ^-^
ČTEŠ
Coincidence? ✔
Teen FictionJedna jediná náhoda, která změní vše. Stačilo napsat jeden špatný NickName a změnil se život dvěma lidem, kteří žijí na jiné straně Země. Jeden nevinný překlep změní vše. Co, když se do sebe zamilují? Dokáží překonat dálku, nebo jim to nevyjde? O...