Coincidence? ✔

47.

Alex

Nechal jsem v domě Miu samotnou a odjel zpět do Sydney. Já chápu, že Mia chce být se mnou, když už za mnou letěla několik hodin, ale poslední tři týdny, když jsem byl s Laylou rozhádaný byly strašné a já už to nechtěl opakovat. Naštvala se, že jsem odjel a já jí i chápu, nebyla jediná ,kdo včera pil a pokud něco doma udělala, měli bychom to žehlit spolu.

Přijel jsem k Layly domu, zaparkoval před bránou a zazvonil. Po chvilce vyšla z domu Layla v drdolu a županu a když mě zahlédla, vypadala jako by mě chtěla zabít.

,,Pán se vrátil z dovolené?" Zeptala se ostře.

,,Laylo, přijel jsem za tebou, protože se nechci zase hádat, ok?"

,,To byl její nápad? Odjet pryč?" Zvedla obočí.

,,Mii? Ne, byl to můj nápad, já chtěl pryč, ne Mia. Myslel jsem, že jste si docela sedly," udivil jsem se.

,,Jo, dokud si tě neodvezla kilometry daleko," založila si ruce na prsou.

,,Co to povídáš? Babiččin domek je hodinu odsud, je to taky důvod, proč jsem přijel."

,,Co?"

,,Pojeď tam se mnou, oddychneme si od rodin oba," pokrčil jsem rameny.

,,A ona?"

,,Mia tam je taky no," nechápavě jsem odpověděl. Co do obou najednou vjelo? Včera vypadaly, jako by se znaly věčnost a dneska se obě pomalu nenávidí.

,,Já nevím Alexi. Mě máma jen tak asi nepustí."

,,Tak uteč," navrhl jsem i když jsem si vzápětí uvědomil, že by to byla ještě větší blbost.

,,Jo jasně, já a utéct," zasmála se. ,,Zkusím se zeptat mámy," otočila se a odešla do domu. Já čekal opřený o bránu pozemku.

Po deseti minutách se vrátila a na obličeji opět vražedný pohled. ,,Poslala mě do háje, že není léto, abych do jejího letního domu jela."

,,Zkus se jí zeptat ještě jednou," poprosil jsem rukama.

Lay obrátila oči v sloup, ,,fajn," znovu se otočila a znovu se vytratila v domě.

Layla nepřicházela ani po dvaceti minutách a tak jsem si sedl do auta a ještě čekal. Zahrál jsem si nějakou hru na mobilu, když se konečně po pomalu hodině otevřely dveře, ze kterých vyšla převlečená Layla s taškou v ruce. Otevřela branku a sedla si na místo spolujezdce.

,,Tak co?" Zeptal jsem se.

,,No, řekla mi, že bych ji s tím otravovala dlouho a že bych měla jet na čerstvý vzduch a taky, že je táta stejně naštvaný, takže bude jen rád, když se mě na pár dnů zbaví," odpověděla jedním dechem, já nastartoval auto a rozjel se. Jel jsem kolem našeho domu, kde jsem viděl, že je Buddy na zahradě, v boudě. V tomto počasí už bývá jen v domě, pokud se s ním nejde ven, ale vzhledem k tomu, že tam nejsem, tak si asi táta dělá co chce.

Cestou do Helensburgeru jsme spolu s Laylou moc nemluvili, ale já byl rád, že se mnou jela, takže je vše v pohodě. Tím pádem na mě začala i mírně padat dřívější hádka s Miou. Nerad se s ní hádám, ale v tomhle mě prostě nechápe.

Zastavil jsem opět vedle domu, oba jsme vyšli z auta, které jsem zamkl a když jsem chtěl otevřít dveře od domu, byly zamčené. Když jsem odjížděl, nechal jsem je pootevřené, abych na ně nemusel bušit, ale teď byly zamčené a tak jsem se znovu vydal na místo, kde byl vždy klíč, který tam byl i tentokrát a mě to začalo připadat divné. Layla nevěděla o co jde, stejně tak jako já.
Odemkl jsem a v domě bylo naprosté ticho.

,,Mio?!" Křikl jsem po domě, ale odpovědi se mi nedostalo. Sundal jsem si boty a prošel dům, nevím proč ale obývací pokoj jsem nechal až jako poslední, i když jsem prošel i horní patro. Vešel jsem do obýváku a nikde nikdo. Pak jsem si ale všiml něčeho na konferenčním stolku, přistoupil jsem blíž a zjistil, že se jedná o dopis, který jsem ihned začal číst.

Alexi,
je mi líto, že dělám, to co dělám, ale musím. Necítím se tu dobře, ať už se jedná o tvého tátu, nebo o tebe.
Letěla jsem sem několik hodin, abych byla s tebou, protože tě miluji a nemůžu s tebou být furt a štve mě to.
Ale přijde mi, že tobě to nedochází. Nejsem jako Layla, za kterou jedeš pár minut od vašeho domu, nebo hodinu odsud. Jsem od tebe sedmnáct tisíc kilometrů a nemůžu tu být na písknutí stejně jako ty u mě. Já to ale vím, proto jsem se snažila být s tebou co nejvíce, když si byl u nás. I tátu jsem raději pozvala domů, než abych s ním někam šla, protože on v mojí blízkosti bude vždycky a mohli jsme to vyřešit i jindy. Nešla jsem s ním do pitomý kavárny, abych byla na blízku tobě.
Snažila jsem se, abychom měli nějaké soukromí a nikdo nám nemusel křenit, protože vím, že to není příjemné ani pro jednu stranu.
Všimla jsem si, že co tu jsem si jen nervózní a nejsi v tvé kůži, nevím jestli je to mnou, nebo čím a tak si myslím, že potřebuješ klid a čas jen sám pro sebe. Beze mě a mých problémů.
V tuhle dobu, co si to čteš jsem s největší pravděpodobností na letišti, nebo v letadle, na cestě domů.
Nezkoušej za mnou jezdit na letiště a nevolej mi, alespoň patnáct hodin ne, kdy už budu v klidu domova. Zůstaň jednoduše tam, kde jsi.
Trhá mi srdce, že tohle dělám, ale potřebuji, aby jsi si také uvědomil nějaké věci.
Je mi to líto, Alexi.

Miluji tě, M.

Zíral jsem na dopis, který byl na některých místech vlhkých od slz, Miiných slz a po tvářích se mi kutálely mé slzy. Odletěla pryč. Byla tu sotva dva dny a já ji svým chováním odehnal. Myslí si, že je pro mě méně důležitá než Lay, ale tak to není. Jen je Layla člověk, kterého znám od plenek a nerad bych, aby nás nějaká stupidní hádka rozdělila, myslel jsem, že to Mia chápe. Myslí si, že mi tu vadila nebo co. Miluji být v její blízkosti. Nevěděl jsem co dělat. Měl jsem Miu problémů a trápení zbavit a ne udělat ze sebe další problém.