Coincidence? ✔

4.

Mia's POV

Zavěsili jsme hovor a já zůstala ležet v posteli a začala jsem přemýšlet. Sice mi říká, že mě má rád a že ho štve ta dálka, ale má mě vůbec rád tak, jako já jeho? Co když mě bere jen jako za dobrou kamarádku? Co když ta dálka bude tak velký problém, že ho ztratím? Nebo co když si najde tam u klokanů nějakou jinou? Kterou by teď klidně mohl objímat, zatím co mě vidí jen na obrazovce. Ach jo, jak moc bych ho teď potřebovala vidět a obejmout. Chci ho vidět ve skutečnosti ať by mě to stálo cokoliv. 

Koukla jsem se na datum na telefonu a zesmutněla. Za týden mám narozeniny a jediný co chci, je vidět Alexe. Vidět ho ve skutečnosti. Obejmout ho. Třeba i políbit. Cítit jeho voňavku a hladit jeho vlasy. Je to vůbec možný? Milovat někoho, koho jsem neviděla z očí do očí? Někoho koho znám asi tak měsíc? Asi to možný je a já jsem jasným důkazem.

Zaklapla jsem notebook a šla dolů, kde byla máma. ,,Kde je ségra?" Zeptala jsem se. Máma na mě koukla unavenýma očima. Zase ty její těžký týdny v práci, v tý době pomalu nespí. ,,U táty," odpověděla mi. 

,,Bude tam, dokud se to v práci zas nezlepší?" Koukala jsem na ni. Odvrátila ode mě pohled. ,,Jestli se to vůbec zlepší," šeptla. ,,Proč by nemělo?" Zareagovala jsem. Odpovědi se mi nedostalo. 

,,Jsi v pořádku Mio?" Ozvalo se po pěti minutách mlčení. ,,Já? Jo, proč bych nebyla?" Zalhala jsem ji. Máma zvedla obočí. ,,Vidím to, jsem tvoje máma přeci." Já zakroutila hlavou. ,,Jsem v pohodě." Nejsem. Ale nemůžu jí to říct, ne teď. Opět se na mě koukla. Tentokrát soucitně. ,,Dobře, nemusíš mi nic říkat, teda něco vlastně musíš. Co chceš k narozeninám?" Tak přesně týhle otázky jsem se bála nejvíc. Chci jedinou věc na světě. Vidět Alexe. ,,Mami, nedělej si starost, nechci nic," usmála jsem se na ni a teď zakroutila hlavou ona. 

,,Jsem tvoje máma, musim se starat." 

***

Kolem deváté večer jsem si šla napustit vanu a pak jsem se oblékla do pyžama. Asi tak za tři hodiny by měl Alex vstávat. Tak jsem si šla pustit film. A pak další. Tři hodiny zabitý hned. Samozřejmě jsem se nespletla a Alex už mi psal. Ale nenapsal mi na messengeru, ale na WhatsAppu. Že by se mu přestali líbit naše přezdívky?

Alex: Ahoj^^

Mia: Ahoj*-*

Alex: Proč nespíš Mio?

Mia: Možná, že jsem na tebe čekala?

Alex: Vždyť u vás je tak dvanáct v noci ne?

Mia: Trefa

Alex: Běž spát Mio, nechci aby jsi kvůli mě zaspala..

Mia: Alexiii..

Alex: Ano?

Mia: Co se děje?

Alex: Co? Co by se dělo?

Mia: Přijde mi, že píšeš divně

Alex: Jak?

Mia: Odtažitě. Jako kdybych byla tvůj spolužák, kterého nenávidíš, ale ze slušnosti mu odepisuješ.

Alex: Tak to vůbec neni Mio..

            Ty jsi naštvaná?

            Mio?

           Ty jsi usla, nebo mě igoruješ?

           Sakra Mio, sama víš, že tě mám rád. Moc. 

           Tak moc, až se sám svých citů bojím.

Jo správně, usnula jsem.

Alex's POV

Nevěděl jsem co se děje. Nevím, proč si Mia myslí, že je jako spolužák, kterýmu odepisuju ze slušnosti. Neni. Ona je prostě.. Prostě ona. Poslední dobou jí mám radši a radši. Otázka je, jestli to tak je i u ní. Určitě je v Londýně plno hezčích a lepších kluků než jsem já. Plno kluků, se kterýma by se mohla objímat a ne se usmívat na laptop. Tak moc mě ta dálka štve. Musím udělat něco, musím se dostat do Londýna. Musím. Právě mi došlo, že jsem nedávno zjistil, že bude mít Mia za týden narozeniny.

Něco mě napadlo. 

Alex: Mio, až se vzbudíš, napiš mi prosím, co bys ráda k narozeninám dobře?

Nečekal jsem odpověď, ale i tak mi přišla.

Mia: Tebe v Londýně, nebo mě v Sydney.

Alex: To by se mi taky líbilo.

Mia: Ale asi bys chtěl něco splnitelnějšího co? Tak to tady nic nemám.. Jsi moje jediný přání.

Alex: Mio.. Nikdy neříkej nikdy.

Mia: Alexi, sám víš, že naše setkání se rovná tak 5ti procentům ze sta.

Alex: Proč zrovna pěti?

Mia: Nevím, napadlo mě to.

Alex: Mio, nesmutni

Mia: To je celkem těžký.

Alex: Mám tě rád Mio.

Mia: Já tebe taky Alexi.

Mám to. Poletím za Miou do Londýna. Ať to stojí cokoliv. Její narozeninové přání jí splním. A je mi jedno, jak moc dlouhá vzdálenost to je. Jsou to jen čísla. Dostanu se tam. Musím.