DangerFlower / LS

"Jsem paranoidní"

Prošel jsem rychle chudinskou čtvrtí a došel k nám domů. Nebyly jsme nějak bohatí, ale zase jsme nebyly chudí takže jsme si mohli dovolit vetší dvoupatrový dům docela luxusně zařízený.

Nechápu k čemu je nám luxusní kožená sedačka velká plazmová televize a další zbytečnosti když lidé o pár ulic dál trpí hladem.

Sundal jsem si boty a uložil je do botníku hned na cedulku s mým jménem. Mamka má jakousi divnou uchýlku na čistotu a řád. Každá věc v domě musí být na svém místě jinak začne peklo.

Vzal jsem si z kuchyně jablko a šel po schodech nahoru do svého pokoje. Sedl jsem si na postel a natáhl se pro svůj skycák.

Pořád mi vrtá hlavou kde se tam ten kluk vzal. Lidé jako on, soudím podle té pistole nebo co to měl za opaskem, se zdržují v barech a podobných místech...ne na opuštěných loukách.

Možná už bych tam neměl chodit, co když tam znovu přijde a tentokrát mi ublíží? Nebo mě rovnou odpráskne?

Ale...kam jinam mám chodit? To místo je moje...nevzdám se ho. On tam nemá co dělat! Budu si to místo branit zuby nehty!

Ale...co když jsem si na něj udělal jen ukvapený názor? Možná to není satanistickej magor co se vyžívá v něčím utrpení...co to melu...určitě je...nedej bůh určitě horší.

No řekněte, který normální mírumilovný člověk u sebe nosí zbraň? Žadný...

Zakroutil jsem nad svými myšlenkami hlavou a podíval se na stránku co to vůbec kreslím. A je tady zase! Samotný ďábel! Zaklapl jsem skycák a chtěl ho dát pod polštář, ale nakonec jsem ho otevřel a dokreslil do krásně krojených rtů ten prokletý železný kroužek.

No...musím uznat že se mi ho podařilo nakreslit celkem...slušně....

Skousl jsem si soustředěně jazyk a dokreslil do jeho vlasů rohy a jeho oči přebarvil z krásně zelené na nebezpečnou rudě červenou.

"Perfektní" zahihňal jsem se a skycák schoval na jeho bezpečné místo...pod polštář.

Protáhl jsem se a vylezl z postele přecházejíc kolem okna ke skříni. "Co to?" Zeptal jsem se tiše a rychle se podíval z okna.

Přísahám bohu že jsem tam někoho viděl stát...

Otevřel jsem ho a vykoukl ven abych viděl do ulice...ale nikdo nikde nebyl.

Začínám být paranoidní.
Pokroutil jsem nad sebou hlavou a okno zavřel na co se zezdola ozvala dost hlasitá rána.

Vystrašeně jsem se podíval na dveře a snažil se rozhodnout jestli zamknout nebo se jít dolů podívat.