DangerFlower / LS

"Panebože"

Pustil jsem kliku pokoje a s vyděšenýma očima přejížděl z jedné fotky na druhou. Nevěřil jsem svým očím. Tohle bylo jako z nějakého hororu.

Pokoj byl v celku malý, byla tady jedná menší skříň, která nebyla pořádně dovřená, velký pracovní stůl ,na kterém bylo několik složek papírů a velký monitor počítače, a u stolu byla velká točící židle na kolečkách.

To by nebylo tak děsivé, prostě pracivna nějaké workoholika....no to by po stěnách nesmělo vyset několik stovek fotek jedné a té samé osoby....mě.

"Panebože" vydechl jsem šeptem a přešel blíž ke steně koukajíc se na fotky. Proč má sakra tolik mých fotek?

Bylo to tak...děsivé a uchylné! Proč by měl někdo potřebu fotit mě na každém kroku? Nebo spíš kdo by měl potřebu fotit mě?

Byly to docela prosté fotky...jsou tady forky když sedím na poli a pletu věneček..když jdu po ulici, sedím v parku a tak....ale vyselo tady i několik fotek z domu, jak sedím na gauči a čtu si, fotka kde si uklízím skříň, kde si beru klíče z věšáku, když jsem šel do sklepa a k tomu všemu tady byla fotka ze dne když jsem usl v jeho autě.

Stovky fotek na kterých jsem jen já...to je nějaký stalker nebo tak něco?

Myslel jsem si že už mě nic nevyděsí..pletl jsem se a tak hrozně moc.

Harry

Vystoupil jsem z auta před velkou vilou mého šéfa a rozešel se dovnitř. Tak nerad tady chodím...vždycky musím poslouchat ty jeho kecy a držet hubu.

Vyběhl jsem po velkých schodech nahoru a zamířil do jeho kanclu na konci chodby. Zaklepal jsem a po vyzvání vešel dovnitř.

Seděl tam...v celé své tlusté kráse. Přešel jsem ke křeslu naproti jeho stolu a sedl si "Chtěl jste se mnou mluvit" konstatoval jsem když byl potichu a ťukal si něco do počítače 

"Minutu" řekl, něco dopsal a otočil se na mě věnujíc mi svou pozornost...jak velkolepé "Ano chtěl....jde o...tu věc" odmlčel se a přimhouřil oči  "Nemohli jsme jí nikde najít...takže potřebuju aby si ho vzal zpátky do jeho domu a hledal to tam zatímco ho budeš hlídat" řekl a spojil si ruce na stole. "Oh....fajn" přikývl jsem a postavil se. "Jestli je to všechno tak bych šel" řekl jsem a pohodil hlavou ke dveřím.

"Ještě něco Harry" zastavil mě. Podíval jsem se na něj a když mi pokynul na křeslo posadil jsem se na něj poslouchajíc jej.

Louis

Vyděšeně jsem si dlaní zakryl pusu snažíc se vzbudit z tohohle hrozného snu. Tohle nemohla být pravda. Tohle mi nemohl udělat...

Natáhl jsem roztřesenou ruku a stiskl šipku na klávesnici čímž jsem přepl na další kameru....a pak další a další odhalujíc tak, kde všude mi ten úchyl nainstaloval kamery.....byly všude. Naprosto všude!

"Panebože" vydechl jsem roztřeseně když jsem najel na kameru v koupelně, vylezěl jsem ze židle, která se tím náhlým rýchlím pohybem posunula o několik metrů dozadu, a rozběhl se pryč.

Sebral jsem velkou mikinu z věšáku, odemkl si klíčemi hlavní dveře a rozběhl se bůh ví kam. Musel jsem odtama utéct.

I přes to že mě tady držel jsem si myslel že je docela fajn, že bychom se spolu mohli i normálně bavit nebo...i něco jiného. No to všechno se v jednu malou mili sekundu roztříštilo.

Utřel jsem si slzy a snažil se nezakopávat o větvičky ze stromu, které jsem přes zaslzené oči pomalu ani neviděl. Chtěl jsem utíkat po cestě, ale nechtěl jsem riskovat že by se zrovna vracel a tak mě i chytil.

Když jsem po několika hodinách konečně vyšel z toho nekonečného lesa,  netusil jsem kde jsem....a to naprosto vůbec.

Skousl jsem si ret, utřel si slzy a porádně se rozhlédl na co jsem zahlédl hospodu kam jsem se rozběhl.