"Tak pojď" řekl a vzal mě za ruku táhnouc mě ke dveřím. Podíval jsem se na naše ruce a zkousl si ret. Měl tak velké ruce oproti mě.....ale i tak do sebe naše- bože nad čím to přemýšlím! Prostě mě chtěl popohnat.
Zvedl jsem pohled na dveře, které mi podržel a já tak mohl s tichým děkuji projít dovnitř.
Všude to blikalo až jsem měl strach že dostanu epileptický záchvat....tolik barev a záblésku naráz jsem ještě nikde neviděl.
"Zvykneš si" uchechtl se když viděl jak usilovně se snažím nezavírat oči. "Pojď" řekl nahlas abych ho přes ten rámus mohl slyšet a hned na to už mě táhl k baru.
"Ne já nepiju ale díky" porkoutil jsem hlavou když mi podal skleničku....netuším čeho.
"Ale notak odvaž se" protočil očima a vrazil mi skleničku do ruky.
"Kopni to do sebe květinko" řekl a sám se napil ze své skleničky. "Uhm" zakňučel jsem a přičichl si. "Oh bože" nakrčil jsem nos a podíval se na něj. "Lewisi dělej" uchechtl se. "Jsem Louis" zamračil jsem se a přiložil si skleničku le rtům.
"To je to samé" odmávl to a koukal na mě zatímco jsem převrátil skleničku a obsah z ní si nechal stéct do pusy.
Rychle jsem to spolkl a otřepal se nakrčujíc nos. "Je to odporné" řekl jsem přiškrceně a snažil se najít něco čím bych ten oheň v krku uhasil.
"Na" zasmál se a podal mi skleničku s kolou. Rychle jsem si jí vzal a víc jak polovinu jsem vypil na jeden nádech.
"Neutop se" uchechtl se a vzal si ode mě skleničku když jsem mu jí podal. "Ugh" znovu jsem se oklepal a utřel si pusu.
"Jak to můžeš pít?" Zeptal jsem se nechápavě a podíval se na něj. "Zvykl jsem si" pokrčil rameny. "Rád si asi na všechno zvykáš co?" Uchechtl jsem se.
"Kurva" zanadával koukajíc za mě. "Co?" Zeptal jsem se a chtěl se otočit ale jeho velké ruce mě zastavili. "Neotáčej se" zavrčel a za pas si mě přitáhl k sobě.
"Co to dělaš?" Vypískl jsem tiše a zapřel se rukama za jeho hrudník. "Drž hubu a koukej do země" zavrčel mi do ucha a já měl chuť se rozplakat. Nemám rád když je na mě někdo zlý nebo křičí...vždycky se rozbrečím.
Sklopil jsem hlavu a skousl si ret zadržujíc slzy. "Koho pak to tu máš Harry?" Uslyšel jsem za sebou cizí hlas který mě i přes strach z Harryho donutil se k němu přitisknout.
Cítil jsem jak se celý napnul a stiskl moje tričko na mých bedrech. "Nikoho vypadni Nicku" řekl rázným hlasem ze kterého mi přeběhl mráz po zádech.
"Ale notak ukaž mi ho ne?" Neznám toho chlapa ale už teď vím že ho nemám rád....a nikdy ho mít rád nebudu.
"Vypadni" zavrčel Harry a jeho stiskl kolem mě zesílil tak že jsem tiše zakňučel bolestí,ale ani tak nepovolil.
"Stejně si ho najdeme Harolde" uslyšel jsem hlas toho chlapa a následné kroky směrující od nás pryč
"H-Harry" zakňučel jsem když mě nepřestával mačkat na co konečně povolil jeho stisk.
Odtáhl jsem se a promnul si bok. Podíval jsem se na něj a když do sebe kopl další skleničku sklopil jsem zrak.
Tohle se mi nelíbí.
"Pojď tancovat" řekl a chytl mě za ruku. "Kdo...kdo to byl?" Zeptal jsem se tiše.
"Nikdo kdo tě musí zajímat" odbyl mě a zatáhl na parket. "Neumím tancovat" zakňoural jsem když se začal pohybovat do rytmu hudby.
"Ale určitě jo" řekl, jedním pohybem mě otočil zády k němu a jeho velké ruce spočinuli na mých bocích.
"Bože" vydechl jsem šeptem aby mě nikdo neslyšel když se jeho rozkrok tiskl na můj zadek.
Skousl jsem si ret a nechal ho aby se mnou pohyboval.
Nechápu jak jsem se během mrknutí oka dostal z osamělé louky někam...sem a...s někým jako je Harry.
ČTEŠ
DangerFlower / LS
FanfictionJe jako růže...nádherný a nebezpečný. Cover udělala @Anonym_girl21 ❤❤ ( https://www.wattpad.com/user/Anonym_girl21)