Přitáhl jsem si nohy k hrudníku na co jsem se zadržovaným vzlykem otřásl. "Vzadu je deka jestli je ti zima" řekl nezaujatě Harold sledujíc silnici před námi abychom nenabourali. Abych řekl pravdu v tuhle chvíli bych tu bouračku přivítal. Nechápu co se děje, ale je mi jasné že nic dobrého.
Byl jsem tak vyděšený, zklamaný tím co je vlastně zač a taky jsem byl pořádně naštvaný. Nedokázal jsem pobrat jak se mnou jeden člověk dokáže takhle mávat.
Nebyl jsem naštvaný na něj...teda byl ale víc naštvaný jsem byl na sebe protože jsem nedokázal zadržet slzy. Vždycky když se ve mě nashromáždilo několik emoci najednou rozbrečel jsem se. A vlastně to nebylo jen v tu chvíli....stačilo aby na mě někdo zvedl hlas nebo byl na mě hnusný a já se prostě rozbrečel.....no a to nejlepší na konec...vždycky když jsem naštvaný.....když se ve mě nashromáždí hodně vzteku najednou tak namísto abych začal po dotyčném křičet..nadávat mu.. tak se prostě rozbrečím.
Jsem jako holka....malá ubrečená holka která neví co se sebou...která neví jak se vypořádat s vlastními emocemi.
Když mi bylo 5 mamka říkala že jsem prostě moc malý na to abych se ovládal. Když mi bylo 15 sváděla to na pubertu....teď je mi skoro 18...co by mi asi řekla teď? Už jsi moc starý na to aby si se ovládal?
To určitě..
Zavřel jsem oči a utřel si slzy opírajíc se hlavou o okénko auta. Čím víc jsem brečel tím víc jsem byl naštvaný....což vedlo k dalšímu pláči. Jediné co bylo pomyslné plus bylo že jsem nevzlykal...
"Vystup" řekl chraplavým hlasem když jsme zaparkovali před velkým a luxusně zařízený domem. "N-ne" řekl jsem vystrašeně a podíval se na něj. "Znělo to snad jako otázka? Vystup!" Zvýšil naštvaný hlas vystupujíc z auta.
Škubl jsem sebou nad ránou kterou vydali dveře auta když s nimi třískl na co jsem se roztřesenýma rukama odpoutal a rychle vystoupil z auta. Zavřel jsem potichu dveře a stáhl si jeho mikinu na nohy protože jsem měl na sobě jen boxerky a dlouhé triko pod mikinou.
Ještě že je tak hodný a oblékl mi jeho mikinu abych náhodou nezmrzl. Pomyslel jsem si ironicky a rozhlédl se.
Všude kolem nás byl jen les a jedna travnatá cestička kterou jsme sem přijeli. Nervózně jsem polkl a podíval se na něj. Jak někdo tak pohledný může být tak zlý? Je vůbec zlý? Nechoval se ke mě hnusně ale....měl jsem z něj strach...a teď mě v podstatě unesl....takže jo je zlý.
Podíval jsem se na svoje bosé nohy a zakňučel. "Pojď" řekl a vytáhl si z kapsy klíče pravděpodobně od toho domu. Skousl jsem si ret a podíval se na cestu kterou jsme sem přijeli. Snažil jsem se rozhodnout zda mi to stojí za to pokusit se utéct...ale než jsem si to stačil rozmluvit moje nohy se dali do pohybu utíkajíc po cestě pryč od něj.
"Lewisi!" křikl naštvaným hlasem na co jsem uslyšel jak utíká za mnou. "Sakra sakra sakra!" mumlal jsem zatímco jsem zrychlil jak jsem mohl. Slyšel jsem ho něco křičet ale přes zrychlený tlukot mého srdce jsem ho neslyšel.
Nejsem žádný sportovec takže bylo nad slunce jasné že mi stačí kousek a už jsem nemohl. Moje plíce hořeli a nohy nestačili mému tělu, ale i přes to jsem běžel dál....dokud mi nezačali slzet oči a tím se můj zrak zamlžil což zapříčinilo mé zakopnutí o první pařes který se mi připletl pod nohy.
"Kurva!" vyjekl jsem a dopadl na zem. Pokusil jsem se rychle zvednout ale nešlo to, rychle jsem se přetočil na zadek a začal couvat dozadu s přibližujícím se naštvaným Harrym na co jsem pevně stiskl víčka k sobě když došel až ke mě.
"Co sis kurva myslel?!" křikl a za paži mě vytáhl na nohy. "j-já" vzlykl jsem a vyjekl když si mě přehodil přes rameno. "P-Pusť mě!" křikl jsem a začal sebou házet. "Uklidni se!" zavrčel na co jeho ruka přistála s plesknutím na mém zadku. Jelikož v téhle "poloze" se mi triko i mikina vyhrnuly a tak na svět vykoukli moje bílé boxerky, pořádně to plesklo o moje stehna.
"Hej!" vypískl jsem a dal si ruku na zadek zatímco jsem se druhou zapíral na jeho zádech. "Neštvi mě Louisi" řekl pevně a nesl mě do domu. "Uhm" zakňučel jsem a rozhlédl se po velké hale když mě donesl dovnitř. Bylo to všechno tak velké....prostorné a přesto útulné.
Muselo to stát spoustu peněz.
Po tom co Harry zamkl a dal si klíče do kapsy mě odnesl někam nahoru. "P-počkej!" vyjekl jsem když mě postavil v jednom z pokojů na zem a rozešel se beze slova pryč. "Sakra počkej!" vypískl jsem a rozběhl se za ním ale do cesty se mi připletly dveře které mi zavřel před nosem...a zamknul.
"To mě tady necháš?!" vyjekl jsem nevěřícně ale odpovědi se mi už nedostalo. "Uhm" zakňučel jsem, praštil do dveří a přešlápl z nohy na nohu rozhlížejíc se po pokoji. Skousl jsem si ret a rozešel se do otevřených dveří na druhé straně pokoje.
Koupelna...velká a luxusní...jak jinak.
Zavřel jsem se v ní a svlékl se. Neřekl mi že mám zůstat na místě a ničeho se nedotýkat a jelikož jsem se včera nesprchoval potřeboval jsem si dát sprchu.
Musel jsem se nějak zaměstnat protože kdybych nad tímhle vším začal více přemýšlet rozbrečel bych se a začal vyvádět což jsem teď zrovna nepotřeboval....a bylo by mi to k ničemu jen bych ho naštval.
Zavřel jsem oči a pustil na sebe vodu očekávajíc příjemně teplou....spletl jsem se. "Sakra!" vyjekl jsem a rychle vodu vypnul. "Bože" zimou jsem se oklepal a omotal kolem sebe ruce v naději že se trochu zahřeju.
To tady sakra neteče ani tepla voda? "Uhm" fňukl jsem a vylezl ze sprchy. Všechno je proti mě! Že já debil ho vůbec zval do domu! Měl si tam v tom autě umrznout!
Rozhlédl jsem se kolem a když jsem uviděl samo nebe chňapl jsem po něm a rychle si ten dokonalý huňatý župan oblékl....no řekl bych že je asi jeho protože jsem ho tahal po zemi.
"bože" vydechl jsem spokojeně a vyšel z koupelny. Aspoň něco příjemného za tento den. Přešel jsem k velké posteli plné polštářů a s úsměvem do ní skočil rozvalujíc se na hebkém povlečení. Jo...asi můžu děkovat za to že mě nezamkl třeba někde ve špinavém smradlavém sklepě.
1030 slov!! No neneeee!!! Majda se přemohla a konečně napsala delší dííííl 😂 Doufám že to aspoň za něco stojí 😂
ČTEŠ
DangerFlower / LS
FanficJe jako růže...nádherný a nebezpečný. Cover udělala @Anonym_girl21 ❤❤ ( https://www.wattpad.com/user/Anonym_girl21)