DangerFlower / LS

Trezor

O týden později

Louis

"Uhm" zakňučel jsem a hodil dopis na zem. Nedokazal jsem přijít na to co tím dopisem táta myslel. Celý týden se snažím na to přijít ale nic. Prostě jen koukám na písmenka a nic...nejsem tak chytrý jak si myslel. Jsem hloupej a asi neumím číst protože čím víc to čtu tím mi ttím menší smysl mi to dává.

Prohrábl jsem si frustrovaně vlasy a promnul si obličej.

Kdybych to dostal před několika lety když jsem byl malej pochopil bych to...ale teď to prostě nejde. Jako malej jsem miloval takové hádanky. Otec mi je daval skoro pořád. Dal mi kousek papíru na který nakreslil slepou mapu a k tomu v hádankách popsal cestu. Bylo to tak super když jsem se dostal až na koneca  našel jsem poklad, většinou to byly třeba bonbóny a nebo-Zamračil jsem se, seskočil z postele a zvedl dopis.-Mě to za vedlo do sklepa.

"Bože jsem tak hloupý!" Vykřikl jsem a rozběhl se dolů po schodech. Proběhl jsem chodbou a zastavil se u dveří do sklepa. Oteřel jsem dveře a rozsvítil. Sešel jsem schody a zastavil se uprostřed pokoje rozhlížejíc se kolem. Nebylo tady nic....divného.

Poškrábal jsem se vzadu na hlavě a prohlédl si knihovnu přechazejíc k ní. Znovu jsem se začetl do dopisu a prohrabl si vlasy. Bože kdo tak stupidní říkanku vymyslel? Skakala opička..."Bože" pokroutil jsem hlavou a rozhédl se po knížkách.

Dal jsem si dopis do kapsy a začal si čist hřbety knížek jestli nenajdu něco..cokoliv. Romeo a Julie tak to určitě....Ne ne ne .....to taky ne. "Trefa!" Vypískl jsem koukajic na hřbet knížky....Skákala opička. Bože to je stupidita. Vytáhl jsem si dopis a skousl si ret. Uhm..

"O tři větvičky doleva" řekl jsem si a zvedl hlavu od dopisu. Vrátil jsem se o tři knížky zpátky. "O dvě větvičky nahoru" vyjel jsem prstem o dvě poličky víš. "Nakonec o 5 doprava" zamumlal jsem a jel prstem po knížkách až k té páté.

A teď co? Byla to tlustá kniha...schoval jsem si dopis a knížku vytáhl prohlížejíc si jí. Byl to nějaký herbář..? Co mi to má jako naznačit? Zamračil jsem se a chtěl dát knihu zpátky, ale zastavila mě věc co za ní byla schovaná. Položil jsem knihu na zem  a strčil ruku do poličky.

Chytl jsem předmět a chtěl ho vytáhnout ale nešlo to. "Sakra!" Zanadaval jsem trhajíc předmětem...nic. "se na to můžu  vy-*cvak*" zarazil jsem se když jsem předmět otočil dolů a celá prostrědní část knihovny se uvolnila od ostatních. Potlačil jsem za předmět k sobě a tím to "otevřel".

Byly to dveře. Normální, zkurveně těžké, dveře.

Otevřel jsem je uplně a nakoukl za ně. Trezor.....my máme trezor? Překvapeně jsem nadzvedl oboči a pokusil se ho otevřít.  "Idiote" pokroutil jsem nad sebou hlavou a  vytáhl si dopis. Moje roky....psal tam totalní nesmysly ale muselo to být ono...kdyby ne tak jsem v prdeli. Skousl jsem si ret a začal naťukavat na displej. 1, 2, 5, 8, 9, 1, 1, 1, 3

Zmáčkl jsem potvrdit na co se ozvalo cvaknutí. Otevřel jsem to! Já to otevřel! Bože jsem tak geniální! Klekl jsem si a chytl dvířka trezoru.

"Louisi?" Ozval se pevný hlas ze schodů. Škubl jsem sebou a vyletěl do stoje otáčejíc se čelem ke schodům, kde na poslední schodě stál Harry se založenýma rukama a zamračeným výrazem. Nadzvedl na mě obočí a pohledem sjel dolů na trezor.

Stoupl jsem si před něj snažíc se ho zakrýt. "H-Harry....co tady děláš?" Snažil jsem se říct jak nejvíce v klidu jsem dokazal.

"Co to je" zeptal se a rozešel se ke mě. "Nic to není" řekl jsem a udělal malý krok dozadu až jsem se nohou dotýkal pootevřených dvířek. "Ukaž mi to" řekl a přistoupil uplně ke mě. "To nejde" pokroutil jsem rychle hlavou. "Proč ne?" Nadzvedl na mě obočí a sjel pohledem na trezor. "Protože....protože je...zavřený" řekl jsem a pohl nohou na co se ozvalo cvaknutí zámku.

"Otevři to" zavrčel a chytl mě za paži. "H-Hazz to bolí" fňukl jsem když mi jeho prsty drtili paži.

Posledni týden jsme se dost sblížili. Byl na mě hodný a pořád jsme se něčemu smáli....mazlili jsme se v posteli, líbali se a on...se teď chová takhle?

"Otevři to!" Zvíšil hlas a trhl mojí rukou. "Au!" Vyjekl jsem bolestí a chytl jeho ruku. "N-neznám h-eslo" vzlykl jsem na co se mi po tvaři skutalelo několik slz.

"Ale znáš! Otevřel si to!" Křikl naštvaně a stiskl mi paži ještě silněji. "H-Harry" vzlykl jsem zoufale na co se mi roztřási nohy. Měl vážně velkou sílu.

"B-bylo t-to otevřené" zakňučel jsem se vzlykem. "Lžeš mi!" Zakřičel vztekle a s trhnutím mi ruku pustil. Se strachem jsem se na něj podíval a chytl si paži. Roztřeseně jsem se nadechl a rozběhl se pryč.