DangerFlower / LS

Leda tak pár facek

Harry

"Co jsi najednout tak potichu?" Zeptal jsem se a podíval se na něj. "Louisi?" Zeptal jsem se tiše a pohladil ho po noze. "Uhm" zamumlal si něco a spal dál.

Usmál jsem se a vystoupil z auta přecházejíc na druhou stranu. Otevřel jsem pomalu dveře od auta, chytl ho pod koleny a vytáhl z auta.

Něco si tiše zažvatlal a zabořil si tvář do mého hrudníku. Tiše jsem vydechl a se skousnutým rtem ho odnesl do domu. Odemkl jsem dveře a vešel dovnitř.

Rozhlédl jsem se, skopl si boty z nohou a odnesl ho nahoru hledajíc jeho pokoj.

Kdyz jsem našel konečně pokoj který se k němu hodil nejvíce vlezl jsem dovnitř a nesl ho na postel.

Měl to tady všechno tak čisté a uklizené...

Pomalu jsem ho položil na postel a přikryl ho peřinou. Něco si zamumlal a zachumlal se do peřiny....jak může být sakra tak roztomilý?

Chvíli jsem ho pozoroval ale jakmile jsem si uvědomil jak divně vypadám když ho takhle ve spánku pozoruju, prohrábl jsem si vlasy a odešel z jeho pokoje.

Seběhl jsem potichu po schodech dolů a podíval se na gauč...kdybych si nastavil budík nemusel bych spát v tom pitomém autě a i tak ho měl pořád pod dozorem.

Vytáhl jsem si telefon, nastavil si budík na 5 hodin ráno a svalil se na gauč okamžitě na něm usínajíc.

Louis

"Uhm" zakňoural jsem, kvůli tomu otravnému slunci co mi svítilo přímo škvírou mezi žaluzijemi do obličeje a přetočil se na záda otevírajíc oči.

Jak jsem se sakra dostal do svého pokoje?

Posadil jsem se a rozhlédl se po pokoji. To je divné. Vstal jsem z postele a potichu šel dolů stahujíc si triko do pulky stehen aby mi nebyla taková zima.

"Bože" vydechl jsem úžasem a nasál tu božskou vůni. Párkrát jsem omámeně zamrkal a zamířil do kuchyně odkud se ta vůně linula.

Přejel jsem pohledem na stůl a olízl si rty. Buďto jsem náměsíčný....tím pádem i lépe vařím a nebo tady někdo byl.

"Uh.....halo?!" Zavolal jsem do domu a rozhlédl se. "Hm" pokrčil jsem rameny a sedl si ke stolu pouštějíc se do božských palačinek s nuttelou a šlehačkou.

Když jsem dojedl, uklidil jsem nádobí a přešel do obýváku. "Možná" vydechl jsem a přešel k oknu jestli tam je Harry v jeho autě...ale nebyl.

Povzdechl jsem si a šel se nahoru obléknout. Vzal jsem si malý batoh a dal si do něj pití, telefon a něco k snědku a vyrazil na louku.

Dneska bylo venku tak nádherně, bylo teplo a sluníčko svítilo už od rána. Vyšel jsem menší kopec....který mi i tak dal zabrat a svalil se do trávy. Měl bych začít cvičit....běhat, cokoliv abych toho vydžel trochu víc.

Zavřel jsem oči a nechal si na tvář dopadat paprsky slunce...teda do té doby než mi na tvář dopadl stín. Otevřel jsem oči a zaostřil na osobu přede mnou.

"Panebože!" Vyjekl jsem a posadil se. "To jsem tak ošklivý?" Uchechtl se tím svým chraplákem a sedl si vedle mě. "Jo teda ne jsi hezký....moc hezký....teda chci říct ne....nejsi ošklivý" drmolil jsem přes sebe a nepříjemně se ošil.

"Tak Děkuju....ty taky nejsi ošklivý princezno" mrkl na mě s tím svým křivým úsměvem. "Uhm" polkl jsem a odvrátil od něj pohled.

"Ty...ty jsi mě včera večer...odnesl do postele?" Zeptal jsem se tiše po chvíli mlčení.

"Jop" odpověděl jakoby nic a zapřel se rukama za zády. "Jak si se dostal dovnitř?" "Bylo odemčeno" pokrčil rameny a zavřel oči. "Ne nebylo" "Chceš se o tom zase hádat? Kdyby nebylo nedostal bych se tam" odbyl mě a vytáhl si z kapsy cigarety.

"Ale...uhm" zabručel jsem a postavil se. "Ani si nepoděkoval za snídani Lewisi to není moc slušné"

"Jsem Louis" "Já vím...Louis který neumí děkovat" ušklíbl se. "Díky za snídani" zabručel jsem s nafouklýma tvářema a poodešel od něj abych si natrhal květiny.

Ten by si zasloužil leda tak parfacek a ne děkování!