Seděla jsem na lavičce u rybníčku. Vedle mě seděl tatínek. Rybařil.
„Tati?"
„Ano, Alice?"
„Já chci sestřičku."
Tatínek se dal do smíchu. „Máš brášku."
„Ale je malej a nechce si se mnou hrát." Lehce jsem nafoukla pusinku, protože jsem věděla, že to na tatínka funguje.
„Holčičko moje. Jedno si zapamatuj a slib mi to. Vždycky ho budeš opatrovat. Ať se stane cokoliv, nedovol, aby mu někdo ublížil. Až bude větší, taky tě bude ochraňovat. Ty budeš ale ta rozumnější. Nedovol, aby vás někdo oddělil."
Zpocená jsem se probudila. Kouknu se na hodiny a vidím 5:39. Dneska mě čeká první den posledního roku na škole. Pak odejdu jako paní doktorka. Co bude pak nevím, asi pojedu domů a tam budu vesnická doktorka.
Když přemýšlím o domově.... Všechny dluhy se mi podařilo splatit. Adam to korigoval doma, aby k dalším půjčkám nedocházelo a já jim posílala peníze, co to jen šlo. Úroda se vzpamatovala a zvířata taky. Jen práce tam bylo pořád spousta.
ČTEŠ
Sliby, které musíme dodržet
ChickLitŽivot není procházka růžovou zahradou a o tom něco ví Alice, která se musela obětovat, aby dodržela slib. Ale může ji to stát hodně. I život. Příběh o dívce, která prošla peklem. (A o kávě, která byla horší než peklo.) #01 ChickLit 02.08. 2...
