Tak neptej se proč zase spěchám,
už rychlík mi ujíždí v dál.
Všechny vzpomínky tu nechám,
a zůstanu tu sám.
Celý život jedu dál,
vlak nezastaví.
I když bych si to přál,
nikdo to nenapraví.
A tak někdy rychlíkem a občas osobákem,
pokaždé se všechno změní.
Někdy toužím být ptákem,
a letět tam, kde nikdo není.
Tak šťastný chci být,
i když nějakou zastávku vynechám.
Chci životem jít,
ale s osudem nezatočím, řídí se sám.
Láska, smutek, štěstí,
něco čeho chci dosáhnout.
Můj život to věstí,
a vždy se musím dále hnout.
Teď přemýšlej o s vém vlaku velice,
ten můj přijel do poslední stanice.
