Můj milý sladký hrošíčku,
skládám tobě básničku.
O tom jak mi chybíš zrovna teď,
jak rozpadá se celý svět.
Zoufale toužím tě tu mít,
zoufale toužím utěšit.
Odemě milion kilometrů vzdálen jsi,
ale já sleduji stejné hvězdy jako ty.
Přemýšlím zda v nich náš osud psán jest,
však na to neodpoví ani milion hvězd.
Přemýšlím proč zrovna tebe v srdci nosím,
však neopouštěj mě prosím.
Chci běžet rosou nebo cestou zlou,
vím jen, že chci za tebou.
Chci skončit ve tvém náručí,
snad radost se smutkem zatočí.
Chci se zase tvým blbostem smát,
toužím vědět jak moc máš mě rád.
Chci slyšet každý detail tvých dní,
chci šeptat ti, že tě miluji.
Je jedno co zítřek přinese v srdci tě mám,
třeba mi štěstí přineseš když nevím kudy kam.
Ty jsi moje štěstí, tebe se nechci vzdát,
doufám, že láska překoná i náš věkový rozdíl snad.
