Proč loučení pronásleduje nás,
bůhví co je to za nesnáz?
Proč loučení je tak zlé,
proč roním slzy své.
Proč srdce se zastaví, vzpomínky mizí,
proč najednou je všechno jiné a cizí?
Kde doma jsem byla najednou nejsem,
a slza se skryla, já nevím kde jsem.
Tma a chlad vzpomínek,
černý odstín, chladný polibek.
A uvězněná v myšlenkách,
proč myslela jsem, že to půjde snáz?
Vzpomínky jsou jedna velká past,
a můžou tě často zmást.
Kdo ví proč jen to bolí,
je těžké žít pro cokoli.
Život je jedna velká past,
jak jen nenechat se zmást?
Jak vědět jak jen žít,
jak se v smutku netopit?
