Proč jen srdce neposlouchá hlavu,
proč jen mi dělá naschvály?
Proč vybralo si lásku samo,
proč to hlava neschválí?
Proč přiznat se bojím, že tě miluji,
většinou si za vším stojím víš, že tebe zbožňuji.
Avšak vím, že to je chyba láska občas bolí,
je hodně ran, které se jen tak nezahojí.
Je těžké srdce poslouchat,
je těžké k tomu rozum dát.
Je těžké takhle milovat,
když nesprávné osobě srdce chceš dát.
Proč nemůžu jednou lásku pěknou mít,
proč nemůžu jednou mít od složitostí klid.
Proč miluji tě a nic s tím nemůžu dělat,
proč v lásce nemůžu se vzdělat.
Však, když tě vidím rozzáří se mi den,
však s tebou žiju nejkrásnější sen.
Ty všechny mé těžké dny vylepšíš,
jsi nejlepší snad to víš.
Neboj se vím brzy tě ztratím,
však ty chvíle užít si musím zatím.
Vím, že tento krásný sen skončit musí,
ve mně se tisíc emocí dusí.
Po tvém boku tak ráda usínám,
ani nevíš jak ráda tě mám.
Však nemůžu říct ty dvě slova i když bych chtěla,
vím, že musí přijít loučení, odpojit musíme naše těla.
Proč jen nemůžeš být o pár let mladší,
nebo proč já nejsem starší?
Proč jen milovat tě musím,
ĺvšak bez tebe žít to zkusím.
Nedokážu si představit, že zmizíš,
už teď mi chybíš a ani to nevíš.
Co po tobě mi zbyde jen vzpomínky krásné,
zapomeneš snad rychle na mě je mi to jasné.
