To né

69 3 0
                                    

" Nenašel jsem ho..... ale není tu ani jeho bodigárd....." řekl mi Christian hned ve dveří.

" Fajn to jsem ráda... Snad je v pořádku...."

" To je určitě." Lehl jsi ke mně do postele a já se k němu přitulila. Zavřela jsem oči a pomalu usínala.... začala jsem pomalu oddychovat a byla jsem ve fázi polospánku. Z toho mě však vyvedl Christian, když mě začal hladit po vlasech.....

 " Miluju tě! víš to? nevíš..... nevíš nic co se kolem tebe děje. Jediné co chci je, aby jsi si to uvědomila. Prosím!" Cože?  Já spím nebo ne? Tohle není možné.... 

Probudila jsme se v prázdné posteli. Hodiny ukazovaly osm večer. Sedla jsem si na postel a promnula jsem si oči. Vzpomněla jsem na to co mi řekl Christian před tím než jsem usnula. Jestli se mi to zdálo a nebo to byla pravda. Trochu  jsem doufala, že se mi to jen zdálo. Ale byla jsem si skoro jistá, že to je pravda. Vstala jsem z postele a šla jsem si pro vodu.

 Otevřela jsem dveře a oslnilo mě mírné světlo. U stolu seděl Christian a koukal na čaj . Vůbec si mě nevšiml. Pohladila jsem ho po rameni a jako by ztuhl. Otočil se a podíval se mi do očí.

" Jsi v pořádku?"

" Jo jasně!" nějak jsem to už neřešila a tak jsem se otočila zpět.

''Kate?" prudce jsem se otočila.... Stál za mnou. Byl tak blízko až jsem cítila jeho dech na své tváři. Dotkla jsem se ji. Dotkl se mého pasu.... Tak něžně. Tak bolestivě. Viděla jsem v jeho očích strašnou bolest a kousky nenávisti. Skoro jsem měla pocit, že tohle mi jednou  dělal, ale co si pamatuju tak ne.... Proč mám pocit dežavie a nic si nepamatuju. Stalo  se mi to už někdy? 

Cítila jsem z něj, ale i strach.... když jsem se mu podívala do očí a uviděla slzu skoro už na kraji. Celou dobu se snažil zachytit můj pohled, ale když jsem viděla jeho modré oči, uhl nimi. Nedivím se.... Pohled na mě není moc příjemný.... 

Stáli jsme v této poloze hodiny.  Nebo mi to tak jen připadalo. Ale  probudila jsem se jako první já... Pohladila jsem ho po tváři a setřela mu slzy. On udělal to samé..... zvláštní..... ani jsem si nevšimla, že pláču. Přitlačil mě na linku. Obličejem se přiblížil k tomu mému...... pak se zastavil... a pak políbil.... Já spolupracovala... 

" Promin.... Já musel.... Aspon jednou!"

Naprosto Šílená *Kde žijí příběhy. Začni objevovat