Máma?

60 5 0
                                    

" Dáme to ještě jednou a půjdeme na snídani... " křikla jsem na totálně znaveného Flyna co se válel na konci místnosti u zrcadel... ten už nedával známky života a když jsem si myslela, že je opravdu mrtvej a chtěla jsem za ním dojí , začal se zvedat ze země. Pustila jsem hudbu a začala tančit nacvičenou choreografii. Nemohla jsem tomu uvěřit.... bylo to docela dobré...

Když jsme dotančili oba jsme spadli na zem a za žádnou cenu neměli v úmyslu se hýbat...               Zhluboka jsme dýchali. Po chvíli jsem zavřela oči... od šesti ráno tu jsme, teď je osm ráno, v pět vše vypukne...

Ucítila jsem se na své ruce dotek. Prudce jsem otevřela oči... 

" Co se stalo?"

" Usnula jsi... a musíme na snídani."

" Dobře" posadila jsem se  a Flyn mi poté pomohl vstát. Poděkovala jsem mu a šla jíst...Před dveřmi mě, ale chytl za ruku, přitáhl k sobě a přitlačil na zeĎ. 

" Co to děláš?"

" Dotýkám se tě." řekl a pohladil mě lehce po tváři. Ne, že by mi to bylo nepříjemné, ale nejdříve jsem si potřebovala udělat pořádek ve své hlavě a pak teprve někoho pouštět ke svému srdci.

Podlezla jsem ho a vyrazila na snídani. Opravdu jsem měla hlad. Sice jsem se tvářila jako by se nic nestalo, ale bohužel stalo a ta holka uvnitř mě křičela o pomoc. Nevěděla jsem jestli utíkat a nebo dělat, že se nic nestalo...  Když jsem přišla do jídelny, nevěřila jsem koho jsem uviděla u stolu. S tála tam moje máma! nevěřila jsem, že ji vidím. Doběhla jsem k ni a obejmula jsem ji..,chtělo se mi strašně brečet... 

Spolu jsme se nasnídali a ona mi povyprávěla co se stalo doma a že mám nový pokoj a taky máme novou kuchyni. O že si našla nového přítele a ten je prý moc hodný. Prý se mi bude moc líbit. Už jsem se konečně těšila domu do svoji krásné a měkoučké postele. Chtěla jsem dlouhý spánek a co nejrychleji od tud vypadnout. Přišlo mi zvláštní, že se za mnou přijela podívat, ale když jsem se zamyslela... přijela za mnou pokaždé na mé  vystoupení... i když mi to někdy hodně stěžovala snažila se být dobrou mámou... Jsem za ni moc ráda. 

Po snídani mi ukázala Kenna. Opravdu je moc milej a hodnej. A na mámu se kouká jako na obrázek. Pak jsme šly s mamkou 

" Zlato? co to s tebou je? vůbec mě nevnímáš a jsi stále zahleděná. "

" Mami? musím ti neco říct..."

Naprosto Šílená *Kde žijí příběhy. Začni objevovat