Fade [CZ]

15.Kapitola

Oči jsem pomalu rozlepila z důvodu slunečních paprsků dopadající na mojí tvář. Sesunula jsem se z postele a vydala se pryč z pokoje. 

„Halo?" zavolala jsem do prázdna, ale neozval se ani hlásek. Na lince v kuchyni ležel klíč. 

„Je od tvého bytu, byl jsem za domovníkem," stálo na něm. Ani jsem si nevšimla, že jsem pořád jen ve spodním prádle. Přeběhnu chodbu a jsem doma, musím to zvládnout.  

Dveře od mého bytu jsem otevřela, tak rychle jak jen to šlo a hned jsem si to namířila do koupelny. Na studenou kůži mi začaly dopadat horké kapky vody.  Na konci všeho bych měla najít alespoň nějaké východisko nebo další cestu, která mě zavede, tak, kde budu šťastná. Pořád se snažím přijít na to, proč já jsem ta, která je zasypávána stovkami špatných věcí. Jednou přece dobro vyhraje nad zlem ne? Jsem tu dost dlouho, radši se půjdu nachystat do školy. Jsem asi až moc zahleděná co bude v budoucnosti, ale prostě už taková jsem a jiná být nechci. 

„Ano?" řekla jsem do telefonu, když mi zazvonil telefon.

„Elisabeth Anna Wood u telefonu?" řekl mužský hlas naproti.

„Ano, kdo jste?" zeptala jsem se stroze.

„Tvoje noční můra." Zasmál se a vzápětí to hned položil.  Moje oči pohltily slzy a ruka vystřelila k mým ústům. Mám zavolat policii nebo? Někdo mi začne bušit na dveře. S rychlostí blesku přiběhnu k nim a otevřu je. Za nimi stál on. Muž, který mi plete hlavu neskutečným způsobem.

„Jen jsem se chtěl ujistit, že jsi v pořádku," pověděl mi hrubě.

„Ano, jen jsem vystrašená." Stáhla jsem si černou mikinu víc dolů, tak, aby zakrývala většinu mých nohou. 

„Chcete jít dál?" zeptala jsem se smutně. Proč mu vykám? Neodpověděl a prošel kolem mě jako duch.

„Dáte si něco?" 

„Čaj," řekl. 

„A tykej mi." 

„Já jen, proč jsi tady?"