Fade [CZ]

58.Kapitola

,,Kolik hodin zbývá do pohřbu?" zeptal se mě Nate.

,,Šest a potom hned odjíždíme domů," řekla jsem rozhodně. Podíval se na mě a usmál se.

,,Opravdu chceš odjet hned?" Ujistil se.

,,Jo, nechci tu s ním být."

,,Tvé přání je mým rozkazem." Jako předtím si lehl na svou levou polovinu postele.

,,Pojď za mnou kotě," zašeptal a pokynul rukou. Chtě nechtě jsem vstala a rozutekla se k němu.  Dlaní mě hladil přes vlasy až na paže a zase zpátky. 

„Jsi tak krásná," vydechl do ticha. Jeho dech dopadal na můj krk a horko se začalo rozlévat mým tělem. 

„Bože jsem tak rozpálený." Mohla jsem cítit, jak moc mu bije srdce. Bože. Nevím co milovat dřív, jestli jeho nebo jeho dokonalé oči, hnědé kučeravé kadeře a nakonec jeho tělo, rozpálené tělo toužící jen a jen o mě.  Potřebovala jsem ho cítit na sobě, u sebe všude kolem sebe a on tu byl. Milovala jsem ho každou minutu víc a víc, jde to vůbec?

„Celá se třeseš," pověděl mi.

„Já vím."

„Proč?" Tušila jsem, že na jeho tváři si pohrává úšklebek. 

„Jsi tu, ji blízko a." Umlčel mě rty, které přitiskl na ty mé. Věděl, že to potřebuju, že potřebuju, aby mě někdo rozptýlil a on to uměl nejlépe. Někdy se ani nesnažil a já měla lepší náladu. 

„Potřebuju tě," promluvil udýchaně. 

„Ne tady, ne v tomto domě," řekla jsem tvrdě. Odtáhl se. 

„Ne, prosím nebuď naštvaný, já jen chci, aby to bylo dokonalé."

„Já vím lásko. Je to pro mě všechno těžký, byl jsem zvyklý na něco jiného a teď." Nedořekl to, protože ho vyrušil výstřel, který se ozval zespodu. Oba jsme vyskočili z postele a utíkali do přízemí, abychom zjistili, co se stalo. Avšak to, co jsem viděla mě doslova šokovalo.

„Bene!?" šokovaně jsem vyslovila jméno muže, který měl být mrtvý. Za to jsem za ním viděla bezvládné tělo Metthewa.