Zakázaná láska (Delena)

4. kapitola

Pohled Damona

Co to má znamenat? Na to asi odpověď nedostanu. Nasednul jsem do auta a jel domů. Když jsem dojel domů, tak všichni seděli v obýváku a o něčem mluvili.

„Co řešíte?" zeptal jsem se, když jsem došel k nim.

„Můžeš nám ten dnešek vysvětlit?" zařvala se naštvaně máma.

„Nevím, o čem to mluvíte," odpověděl jsem a raději si ani nešel sednout.

„První den ve škole a hned si po škole? To si z nás děláš srandu?" zařvala na mě a já to pochopil.

„Takže bráška zase žaloval. To mi mohlo být jasné," odfrknul jsem si a hnusně se na něj podíval.

„Tak co si udělal?" zeptal se klidně táta. Aspoň někdo to nebere tak vážně.

„Učitel se zeptal, jestli chce být ještě někdo po škole, a když nikdo nic neřekl, tak jsem řekl, ani ne a on mě po škole nechal," vysvětlil jsem to.

„Hned první den a už si drzí na učitele. To je vážně skvělé," zařvala znovu máma.

„Jdu se projít, chci si prohlédnout město a tak."

„Nikam nejdeš," vykřikla máma.

„Tak se dívej," sebral jsem se a šel pryč. Našel jsem nějakej bar jménem Grill a vešel dovnitř. Chtěl jsem si dát panáka na uklidnění. Šel jsem k baru a uviděl tam kluka od nás ze školy. Obsluhoval tam.

„Co si dáš?" zeptal se.

„Bourbon," řekl jsem a podíval se na jeho jmenovku. Matt. To jako tamten Matt? A sakra.

„A osmnáct už bylo?"

„Jo, chodím s tebou do školy a jsem stejně starý jako ty."

„Vím, kdo jsi, jeden z bratrů Salvatorů, který mi celou hodinu čuměl na holku," odvětil a nalil mi Bourbon.

„Problém je ten, že nevím, kdo tvoje holka je," usmál jsem se na něj, ale někde hluboko v sobě jsem věděl, že je to Elena.

„Elena Gilbertová, takže bych ti radil, abys jí nechal být, protože jinak to nedopadne dobře."

„Nedopadne, ale pro tebe," usmál jsem se na něj.

„Ahoj Matte, Damone?" usmála se, když mě uviděla.

„Ahoj Eleno, co tu děláš?" zeptal jsem se a otočil se na ní.

„Ahoj Eleno, přišla za mnou, takže koukej vypadnout Salvatore," řekl klidně ten Matt.

„Tak to vás nebudu rušit. Užijte si rande." Hodil jsem na bar peníze a zvednul se, protože jsem se vážně nechtěl dívat na to, jak se tu líbá s tím debilem. Možná je to důvod, proč ji musím získat pro sebe. Prostě ji musím získat, ať to stojí, co to stojí. Je to sobecké, ale chci ji získat. Chci, abych ji mohl na veřejnosti políbit, obejmout, vzít za ruku a říct ji, co k ní cítím. Co k ní vlastně cítím? Něco k ní cítím, ale nevím, co to je. Je to něco, co jsem ještě k nikomu necítil, nedokážu to určit, ale časem na to určitě přijdu.

Nová kapitola je na světě, moc všechny prosím o vote a komenty, děkuji, Andy 💕