Zakázaná láska (Delena)

39. kapitola

Byl to Matt. Co to má znamenat?

„Co to děláš?" zeptala jsem se ho vyděšeně.

„Beru tě na poslední výlet," usmál se na mě a pak se věnoval cestě před sebou.

„Já s tebou nikam jezdit nechci, já chci domů." Šáhla jsem po klice, abych otevřela dveře a mohla vyskočit, ale byly zamčené. Co má v plánu?

„Domů už se nepodíváš, tohle bude tvůj úplně poslední výlet, protože když tě nemůžu mít já, tak tě nebude mít nikdo. Nikdo," zařval na mě, až mi z toho naskočila husí kůže.

„Matte, měj rozum, tohle nechceš."

„Máš pravdu, nechci, ale ty mi nedáváš na výběr, já chci tebe, ale ty nechceš mě, takže nemůžu mít to, co ve skutečnosti chci, a když tu nemůžu mít já, tak Damon to taky mít nemůže."

„Matte, vždyť zabiješ nás oba." Po tvářích mi tekly slzy a já se je snažila zastavit. Nechci mu dělat takovou radost, že by mě viděl brečet, že by viděl, jak trpím.

„Mně je to jedno, život bez tebe nemá žádnou cenu," řval na mě.

Slzy mi už plně tekly po tvářích a já se je už nesnažila zastavit.

„Prosím, Matte," řekla jsem mezi vzlyky.

„Už ne, já to bez tebe nezvládnu, nejde to, když tě nebudu mít já, tak tě nebude mít nikdo," opakoval.

„Dopadne to dobře, dostaneš se z toho, jenom zastav. Najdeš si někoho lepšího, někoho, kdo tě bude milovat stejně, jako já miluju Damona. Najdeš si nějakou hezkou, hodnou, milou holku, vezmete se a narodí se vám děti."

„Já chci jenom tebe, nikoho jinýho nechci, pochop to, nikoho nebudu milovat tak jako tebe, nikoho," zařval na mě.

„Budeš, to ti slibuju."

„Nebudu, až budeme oba mrtví, tak už budu mít klid, protože budu vědět, že nežiješ a nemůže tě mít nikdo jinej," řval na mě.

„Prosím."

„Dám ti možnost se ještě s Damonem rozloučit, a buď za to ráda, protože si mohla odejít bez rozloučení."

„Prosím," prosila jsem a dál brečela. Šáhnul do kapsy svých kalhot a vytáhnul můj telefon. Hodil ho po mně a pak se dál věnoval řízení.

„Můžeš mu říct své poslední sbohem, ale nesmíš mu říct, že si se mnou."

„Můžu mu říct, co chci. Nevím, jak by si mě potrestal."

„To by ses divila, co bych mohl všechno ještě udělat," vysmíval se mi, zvednul svojí ruku a položil ji na moje stehno a jel s ní směrem nahoru. Rychle jsem mu ruku shodila, trochu se a uklidnila a zavolala Damonovi. Matt mi sebral telefon a dal to nahlas.

„Okamžitě mi ten mobil vrať, není ti nic do toho, co si budeme říkat," zařvala jsem na něj.

„Eleno?" ozval se Damonův nechápavý hlas.

„Damone," řekla jsem a snažila se zahnat slzy. Tohle je možná naposledy co ho slyším.

„S kým si to mluvila? Kdo ti sebral telefon?"

„To je jedno, tak ráda tě slyším," odváděla jsem potichu jeho pozornost a snažila se zklidnit svoje emoce. Nesmím se rozbrečet, jinak by to poznal.

„Kde jsi? Kdo je tam s tebou?" zeptal se naštvaně a Matt se usmíval.

„Damone, prosím, nedělej si o mě starosti," řekla jsem smutným hlasem.

„Eleno, řekni mi, do prdele, kde jsi?" Byl vážně naštvaný. „Je tam Matt? Že je tam s tebou."

„Ahoj Damone," ozval se Mattův hnusnej hlas.

„Okamžitě ji nech na pokoji, najdu si tě a nedopadne to pro tebe dobře."

„Jedinej, pro koho to nedopadne dobře, budeš ty, protože budeš muset oplakávat její smrt. Chtěla se s tebou rozloučit."

„Nech ji na pokoji."

„To nemůžu, až budeme oba mrtví, tak budeme mít pokoj. To už se o ni nebudu starat, to ti slibuju," vysmíval se mu.

„Damone, já tě miluju, nezapomeň na to, je mi to líto," brečela jsem. Už jsem to nemohla kontrolovat.

„Bude to v pohodě, neměj strach, nic se ti nestane, já tě najdu a budeš v pohodě, zachráním tě," mluvil na mě Damon. Na jeho hlase bylo poznat, že taky brečí.

„Miluju tě."

„Já tebe taky, najdu tě, budeš žít. Doděláme školu a pak se přestěhujeme do toho Londýna. To ti slibuju," říkal smutně, slyšela jsem bouchnutí dveří. Určitě někam běží. Slyšela jsem zvuk autu.

„Kam to jedeš?"

„Jedu tě hledat. Miluju tě. Mysli na to a bude to v pohodě," chlácholil mě.

Chtěla jsem mu na to něco říct, ale Matt vzal mobil a típnul ho.

„To by stačilo." Byli jsme na mostě, znala jsem to tu, tudy se jede od Damona k nám, když pojede k nám, tak nás tu najde a třeba mi pomůže. Narazí na nás a zachrání mě. Jeli jsme dolů z kopce, Matt šlápnul ještě víc na plyn a pak to napálil do stromu. Na boku jsem cítila hroznou bolest, z hlavy mi tekla krev, bolelo mě celé tělo a před očima se mi začalo dělat černo. Snažila jsem se zůstat při vědomí, ale nešlo to, naposledy jsem zavřela oči a pak už jsem před sebou viděla jenom tmu.