Zakázaná láska (Delena)

34. kapitola

Po snídani jsme šli ruku v ruce po silnici někam v Londýně.

„Tak kam jdeme první?" usmál se na mě můj přítel. Je to tak krásné, že můžu říct, že je to můj přítel. Konečně jsem se toho dočkala.

„Někam nakupovat. Nemám tady žádné oblečení a bez toho bych to nezvládla," řekla jsem vážným tónem, ale pak jsem se na něj usmála.

„Tomu tak věřím, ale ať je po tvém, jde se nakupovat." Za ruku mě táhnul do nějakého obchodu, který jsme akorát míjeli. Byly tam šaty. Vešli jsme dovnitř a já se rozhlédla, kam bych měla jít jako první.

„Nevím, kde mám začít," usmála jsem se na něj.

„Prostě si něco vezmi a jdi si to zkusit." Poslechla jsem ho a vzala si krátké lososové, meruňkové, světle modré a světle zelené šaty. Všechny mi končily v polovině stehen, takže Damon bude mít radost. Líbí se mu, když tyhle šaty nosím, teda aspoň si na ně nestěžoval. Šla jsem do kabinky a zkusila si první šaty. Před kabinkami byly sedačky, takže si na ně Damon sednul a pozoroval mě.

Dala jsem si vlasy přes modřinu, kterou jsem měla kvůli Mattovi, aby jí náhodou nikdo neviděl.

Vždycky jsem vyšla a ukázala se mu. Všimla jsem si, že mě pozoroval i nějaký kluk za Damonem. Měl černé vlasy a modré oči jako můj přítel. Jako poslední jsem si vzala ty světle modré a v nich jsem se cítila nejlépe.

„Tyhle se mi líbí nejvíc," usmál se na mě Damon.

„Mně taky," ozval se ten kluk. Damon se na něj rychle otočil, potom vyskočil a šel k němu.

„Davide, tak rád tě zase vidím," řekl s úsměvem a přátelsky ho objal.

„Já tebe taky a kdo je tahle kráska?" zeptal se a otočil se na mě. Hned jsem zrudla, protože se mi nelíbí, když na mě kouká tím pohledem, kterým na mě koukal. Jako by mě svlékal očima.

„Tohle je Elena, Eleno, tohle je můj nejlepší kámoš David," usmál se na mě Damon a natáhnul ke mně ruku. Vzala jsem ho za ní a šla k nim blíž.

„Elena, ráda tě poznávám." Nervózně jsem se na něj usmála a podala mu ruku, kterou přijal a políbil na její hřbet.

„Jsem David a taky tě rád poznávám," usmál se a dál mě držel za ruku. Vykroutila jsem se z jeho sevření a přitulila se k Damonovi, aby věděl, že nemám zájem. Damon mi dal ruku kolem pasu a pusu do vlasů.

„Co tu vlastně děláš?" zeptal se ho Damon a přitisknul mě k sobě blíž.

„Monika sem chtěla jít kupovat nějaké šaty, tak jsme tady," usmál se a dál se díval na mě. „Co tu vlastně děláte vy?" zeptal se a dál se díval na mě.

„Já se jdu převléknout."

„Dobře, ty šaty ti sluší, vezmi si je," usmál se na mě Damon a dal mi pusu.

„Vždyť já tu nemám peníze. Asi si mi je nezabalil, když si mě v noci unesl z postele co?" zeptala jsem se s obřím úsměvem.

„Na to jsem vážně nemyslel, ale vezmi si je, já ti je koupím."

„Děkuju." Dala jsem mu pusu a pak už jsem zmizela do kabinky.