Zakázaná láska (Delena)

15. kapitola

„Zahrajeme si americký fotbal. Samozřejmě nebudeme hrát tak tvrdě, protože hrají i děvčata," usmál se na nás Tanner. „Takže se rozpočítejte."

„My chceme hrát holky proti klukům," ozval se Tyler. „Samozřejmě budeme hrát jemně," usmál se na nás.

„To je nespravedlivé," protestovala Amber.

„Co pak holky, máte strach?" vysmíval se nám Damon.

„Ani náhodou. Až prohrajete, tak nechoďte bulet k nám," usmála jsem se na ně.

„A vy zase k nám," vrátil mi to Nick.

„Neříkej, že by se ti nelíbilo, kdyby k tobě Car šla brečet," ozvala se Bonnie.

„To možná jo."

„Já jsem tady," ozvala se Caroline.

„My tě vidíme," usmála jsem se a šla se trochu protáhnout.

„Gilbertová, ke komu půjdeš brečet ty?" zeptal se Tyler.

„Já k nikomu, spíš jakej kluk půjde ke mně," usmála jsem se na něj.

„K tobě půjdu já," rozhodl se Tyler a poslal mi pusu.

„Ještě je otázka, jestli já tě přijmu."

„K tý jdu dneska já," ozval se Damon.

„Tys u ní byl včera," protestoval jeho bratr.

„Tak konec kecání, jde se hrát," přerušil nás učitel. Stála jsem proti Damonovi, Bonnie proti Jeremymu a Car proti Nickovi. Proč mám takový pocit, že to nedopadne dobře?

„Prohrajete," usmál se Damon.

„Na to ani nemysli," úsměv jsem mu opětovala.

„Hra," zařval učitel. Bonnie chytla míč.

„Eleno," zařvala na mě a hodila mi ho. Chytila jsem ho a začala utíkat. Vyhnula jsem se všem klukům a získala pro nás bod.

„A máš to," smála jsem se a ukazovala na Damona.

„Počkej, my vás už šetřit nebudeme."

Míč získala Caroline a hodila ho Amber. Tu kluci obstoupili, tak ho hodila mě. Já začala utíkat, ale zastavili mě Damonovi ruce, které mi obmotal kolem pasu a držel mě, takže mi Nick mohl v klidu míč vzít.

„To není fér," protestovala jsem se smíchem, když Nick skóroval.

„Kdo říkal, že budeme hrát fér," smál se Damon. Přišla jsem k němu a strčila do něj, protože to nečekal, tak se zakolísal a začal padat. Snažil se chytit něčeho blízkého a při mé smůle jsem to byla já, takže jsme spadli oba dva. Když jsem na něm ležela tak jsem se smála.

„To ti moc nevyšlo," smál se Jeremy.

„Vyšlo, sice jenom napůl, ale vyšlo," smála jsem se a zvedla se. Pak jsem natáhla ruku k Damonovi a pomohla mu vstát.

„Aspoň jsem nespadl sám," smál se.

„Jsem na tebe hodná. Příště už mě nestáhneš."

„A ty mě neshodíš," zasmál se a já se k němu přidala.

„To ještě uvidím."

„Teď mě napadlo, co kdybychom vzali i ostatní a šli k nám do bazénu?" usmál se na mě.

„Klidně. Na obědě to domluvíme."

Zbytek těláku probíhal stejně, s Damonem jsme se pořád faulovali, dělali kraviny. Nakonec jsme nad kluky vyhrály o jeden bod.

„Já říkala, že vás porazíme," řekla jsem a skočila Damonovi na záda.

„Jenom o bod," smál se a dál mě nesl.

„Ale vyhrály jsme."

„El, už jsem to říkala holkám, dneska zkouška odpadá, protože po tomhle jsme zničený už dost," ozvala se Caroline, která šla ruku v ruce s Nickem.

„Jasně, s Damonem jsme vymysleli plán na dnešek, na obědě vám ho řekneme," usmála jsem se na ně.

„Fajn, pojď, jdeme se převléct. Čekáme v jídelně," smála se Bonnie a vzala mě za ruku. Slezla jsem z Damona a společně s Bonnie a Caroline jsme běžely do šatny.

„Se divím, že ještě máte energii," zavolal za námi Jeremy.

„My toho vydržíme víc než vy," zařvala jsem za nima.

„Bábovky," zařvala ještě Car a pak už jsme přiběhly do šatny. Rychle jsme se převlékly a šly do jídelny. Kluci tam ještě nebyli, takže jsme si šly sednout k tomu největšímu stolu, abychom se tam všichni vešli.

„S Damonem by vám to spolu slušelo," usmála se na mě Bonnie.

„To má pravdu, jste spolu roztomilí, dneska vám to spolu v tom objetí slušelo," usmála se i má druhá kamarádka.

„Jsme přátelé."

„Tak co vás napadlo?" zeptala se Car, akorát přicházeli kluci. Damon si sedl z jedné strany a Stefan z druhé.

„Dneska po škole. U nás doma. Bazén. Co vy na to?" zeptal se s úsměvem Damon.

„Bereme," řekly holky a kluci taky souhlasili.

„Takže po obědě jdeme domů pro plavky a pak se sejdeme kde?" zeptala jsem se.

„Můžeme se rozdělit do aut. V jednom pojedu já, ty, Bonnie a Jeremy a v druhém Stefan, Car a Nick," navrhnul Damon.

„Proč s Elenou nejedu já?" zeptal se Stefan.

„Protože nevíš, kde bydlím," usmála jsem se na něj.

„Damon to taky neví."

„Ale ví, včera mě byl doprovodit z baru."

„Co se řeší?" ozval se za námi Matt a vecpal se mezi mě a Damona.