Zakázaná láska (Delena)

27. kapitola

Pohled Eleny

„Bonnie, můžu mít otázku?" Slyšela jsem Damonův hlas.

„Podle toho jakou," odpověděla mu má kamarádka. Docela mě zajímá, na co se bude chtít zeptat.

„Ale nesmíš to nikomu říct, je to tajné." Tak teď mě to zajímá ještě víc. Potom se zeptám buď Bonnie, nebo Damona.

„Nikomu to neřeknu, tak co to je?" Udělala jsem gesto, jako že se otáčím na Car a nenápadně se podívala na ty dva. Damon se k ní naklonil a něco jí pošeptal do ucha. To není fér. Takhle bych si s ním měla povídat já a ne ona. Co to dělám? Vážně na ni právě žárlím?

„Vysvětlíš mi po škole matiku?" zeptala se mě Car.

„Jasně, proč ne," usmála jsem se na ní.

„To teda ne, chtěla jsem ji vysvětlit já," ozvala se Bonnie.

„Já si to řekla první," bránila se Car.

„To je jedno, prostě to bude vysvětlovat mně. Tobě to může vysvětlit ve škole. Prosím, já to potřebuju vysvětlit," koukala se na mě prosebně.

„Ty si u ní byla na vysvětlování minule," ohradila se naštvaně.

„Caroline, já potřebuju pomoct, El mi to dneska vysvětlí a já potom poradím tobě. Já ti to potom vysvětlím, prosím." Dál jí přemlouvala a při tom na stůl kreslila hvězdu v kruhu. To je náš znak, že nám to potom vysvětlí, ale ať s tím souhlasíme, že je to důležité.

„Dobře, ale pak mi to vysvětlíš," usmála se.

„Jasně, děkuju. Můžu se jít k tobě dneska teda učit?" zeptala se s úsměvem a mrkla na mě.

„Jasně že jo."

„Zlato ty si říkal, že sis domluvil to doučování z fyziky, platí to taky?" otočila se na mého bratra.

„Fakt?" zeptal se nechápavě, ale pak přikývnul. „No jo vlastně, Damon říkal, že mi s tím pomůže, platí to ještě?" otočil se na Damona. Ten se chvíli nechápavě díval, ale pak se připojil do naší hry.

„Jestli to tvojí sestře nebude vadit. Je na mě teď trochu alergická a nemůže mě vystát v jedné místnost."

„Když budeš v jiné místnost daleko ode mě, tak mi to vadit nebude," usmála jsem se, ale byl to hraný úsměv. Nezvládnu to hrát věčně a ještě když mi není dobře. Co to se mnou dneska od rána je?

„Tak proč Jeremy nejde k Damonovi? Budete mít klid na učení a oni taky," ozval se Matt.

„Protože chci doučit i fyziku a El se to taky hodí, takže ho potřebujeme," odsekla mu naštvaně Bonnie.

„Ona se s ním rozhodně učit nebude," zuřil Matt. To nedopadne dobře.

„A kdo jinej ji to naučí? Ty? To asi těžko a nikdo jinej to nechápe, takže by se to možná měla doučit od Damona, který tomu rozumí a umí to."

„Tak proč se nebudete učit v Grillu?"

„Protože tam není na učení klid," ozval se Damon.

„Spíš na muchlování ne?" Vážně zuřil. Tohle nedopadne dobře.

„Nechte toho, přestaňte to řešit. Prostě se s Damonem učit nebudu. Jeremy s Damonem budou někdo jinde a já s Bonnie taky, takže už to neřešte," řekla jsem naštvaně. Vážně mě bolela ta hlava a nechtěla jsem poslouchat ty jejich debilní hádky. Naštěstí akorát zazvonilo, takže už byl klid. Do třídy přišel učitel, takže jsme si museli stoupnout.

„Posaďte se," přikázal, takže jsme si sedli a dívali se jenom před sebe. „Dneska budeme počítat rovnice na tabuli na známky. Doufám, že už je umíte, ale nejdřív mi řekněte, kdo všechno chybí." Amber začala diktovat jména žáků, kteří chyběli. Mně se začala motat hlava. Celá místnost se se mnou točila a mně bylo hrozně špatně.

„V pohodě?" zeptala se Bonnie.

„Jasně." Hraně jsem se na ní usmála.

„Jsou to všichni?" zeptal se hlas našeho učitele.

„Ano," odpověděla Amber.

„Takže jdeme zkoušet, co třeba slečna Gilbertová?" usmál se na mě.

„Není mi dobře," řekla jsem a viděla ho rozmazaně.

„To může říct každej, okamžitě pojď k tabuli." V tu chvíli se mi zvednul kufr, tak jsem se zvedla a rozběhla se na záchody. „Kam si myslíš, že jdeš?" zařval za mnou ještě učitel, ale já ho ignorovala.