Kouzelná Beruška a Černý Kocour 2

34)díl

Moc se omlouvám že nevyšel další díl jak jsem plánovala,  ale píšeme ve škole teď velmi důležité písemky,  a tak jsem neměla moc času nato abych mohla napsat další kapitolu.
A jdeme na můj příběh.  :)

Sklopila jsem zrak.

,,Tak "začal,, budou 3 úkoly od 1.úkol bude lehký,  2. úkol bude těžší a          3. Úkol bude nejtěžší .Na 1 a 2 úkol budete mít 1 den, nejhůře 2 ,ale to by nevěstilo nic dobrého, neptejte se proč.  Na 3 úkol tedy nejtěžší budete mít víc času. " dokončil monolog.

,,A 1 úkol je? " zeptal se Adrien nedočkavě,  taky jsem byla zvědavá, ale na druhou stranu jsem se bála.

,,Ano,   1 úkol zní : Ve staré knihovně Alexandrijské je mnoho knih. Kolik písmen obsahují ty    knihy? "

,,Co prosím?  1 úkol je otázka?  Jako písmen všech těch knihách? " začala jsem házet otázky.

,,Žádné nápovědy nedávám,  přeji hodně štěstí " řekl a zmizel v oblacích.
,,Úkol začíná zítra ráno a taky zítra večer si přijdeme pro odpověď.  Přeji hodně štěstí. " popřál nám strážce a též zmizel v oblacích.
Nevěděla jsem co dělat,  tolik jsem měla otázek, které bych chtěla aby mi někdo zodpověděl.

Ráno
Marinette

Probudila jsem se první, včera jsem úplně odpadla. Adrien ještě spí, a tak jsem se rozhodla se osprchovat a udělat si snídani,  také jsem se oblékla a udělala ranní hygienu.
Adrien pořád spal,  a tak jsem se rozhodla že si sednu k počítači a začnu něco hledat o tom úkolu. Ani nevím jestli jsem ho pochopila.
,,Kolik písmen obsahují ty knihy? " šeptala jsem si otázku.

Hledala jsem všude, ale o knihách v knihovně Alexandrijské knihovně nic.

,,Dobré ráno " ozval se za mnou známý hlas.
,, Dobré ráno, Adriene" otočila jsem se na něj .
,,Jak to že nespíš, kdyť je ještě brzo,  tak kolem 7 -8 hodiny. " řekl rozespale a promnul si oči.  Musela jsem se zasmát.
,,Ne  , je 10:34" ukázala jsem na digitální hodiny co stály na stole vedle počítače.
,,HM,  aha " řekl a dal mi pusu a odsloužil se do koupelny.
Rozhodla jsem se mu udělat snídani.

Udělala jsem mu palačinky s nuttelou, to miluje. Když jsem mu to přinesla do pokoje tak mi to hned sebral a začal to hltat.
,,Ale notak,  jsme ještě lidi né zvířata. Nikdo ti to nesní " začala jsem se smát.
,,Ale já nejsem úplně člověk,  já jsem i kočka " zazubil se. Povzdychla jsem si a mávla nad tím rukou.

Už se blížila 12 hodina a my s naším úkolem vůbec a to doslovně vůbec nepokročili. Volali jsme Alye a Ninovi aby přišli, ještě nevědí že jsem tu, snad to vezmou nějak klidně. Teda hlavně Alya.

Zazvonil zvonek. Sedla jsem si na gauč do obýváku a čekala co se stane.

,,Adriene co bylo tak důležité že to nepočkalo! " slyšela jsem káravý hlas Alyi.
,,Uvidíš " řekl zvesela Adrien.

,,Marinette, zlato,  mohla bys sem přijít " zvedla jsem se a pomalu šla přes jídelnu až do obrovské haly.
,,Ahoj Alyo" řekla jsem s úsměvem,  byli ticho,  no popravdě jsem se trošku bála co se stane.
,,Marinette? " zeptal se Nino tázavě.
,,Ne nezdám se vám" řekla jsem a uchechtla se.
,,Marinette!! " zařvala Alya, já se jí tak lekla. Rozeběhla se ke mně a začala mě objímat.
,,Aly-o prosím přestaň mě škrtit " snažila jsem se mluvit.

Po dlouhým vyprávění, jak to že jsem tady jsme si dali oběd a Alya a Ninem odešli.

Už se pomalu blížilo k 17hodině  a strážce přijde v 18hodin jsem totálně ve stresu.  Přeci ano našli jsme něco co jsme hledali, ale mě se to prostě nezdá.
,,Adriene co se stane, když to neuhodnem?  Já budu navždy v nebi zavřená? " začala jsem panikařit.
,,Neboj , určitě to uhádnete uvidíš? " utěšoval mě, ale moc nadějně to neznělo.

17:50

Sedím na posteli a přemýšlím, jsem vystresovaná nevim co bude za 20 minut ani za hodinu.
Adrien chodí pořád sem a tam, je úplně vyčerpaný chtěla jsem mu nějak pomoci, ale on nevnímá a ani snad nechce.

Tohle je snad nejhorší čekání, je to jak na pohřeb.  Ono to tak skoro i je,  pokud neuhádnem  otázku, kterou nám zadal tak...
,,Adriene!" oba dva jsme naskočili a Adrien se zastavil,  byl to plagg .Asi i on toho měl teď plný zuby.
,,Co je? " ozval se nevrle Adrien.
,,Přestaň tu laskavě pobíhat je mi z toho zle. "
,,Zle? " otázali jsme se oba najednou.
,,No... " zapřemýšlet.  Oba jsem na něj civěli s nechávým obličejem.
,,Ježiš no tak ne" Tak tuhle větu jsem nepochopila a Adrien zřejmě taky ne.
,,A už víte odpověď? " zeptal se plagg.
,,A co myslíš? "Otázal se Adrien.
,,Tak já nevim"
,,Nevíš,  jasně. Ty tu se mnou žiješ a ty nevíš ci děláme? "
,,Tak sorry já spal"
,,No to ti je podobný "
,,A.... můžu s váma hádat? "
,,Ne"v mžiku jsme řekli odpověď s Adrienem.
,,Ach jo,  kdyť je to taková blbost"
,,blbost" zašla jsem ned jeho větou.

,,Dobrý podvečer " ozvalo se od okna všichni tři jsme se tam podívali.
Stál tam strážce a bůh.

,,Přišli jsme si pro odpověď , tak nebudem to protahovat.
Marinette a Adriene otázka zní : Ve staré knihovně Alexandrijské je mnoho knih . Kolik písmen obsahují ty knihy? "
,,Je to... "

Ahojky,  tak je tu další díl doufám že se vám líbil.

Za komentíky či hvězdičky budu moc ráda.

Mějte se kouzelně vaše luciiiinka ❤