Sedla jsem si na Blueinu postel. Stále se neprobouzela, ale já jsem ani nevěděla, jak ji vzbudit. Od té doby, co jsem se probudila, jsem nečinně seděla. Pár lidí mi přišlo gratulovat k mému úspěchu a děkovali za záchranu jejich životů.
Já to tak ale nebrala. Dělala jsem jen to, co jsem mohla, abych pomohla ostatním. Nepovažovala jsem to za hrdinství, určitě by se takhle obětoval každý. Já jsem ale selhala. Nechala jsem zemřít Cissy. Když si vzpomenu na její bledé, nehybné tělo v Oliverově náručí, mám chuť se stočit do klubíčka a nechat se někým konejšit.
„Blue, prosím, probuď se," pohladila jsem ji po havraních vlasech. Nedávala najevo žádné známky toho, že mě vnímá. Povzdechla jsem si. „Jsi ta jediná, co mi tady zbývá. Cissy je pryč a Oliver chodí jako tělo bez duše. Kéž bych zase viděla tvůj tajemný úsměv a cítila jasmínovou vůni tvých vlasů."
Nedalo mi to. Po tváři mi opět stékaly slzy. Slaná voda zkrápěla deku na nemocniční posteli Blue. Nic nemá smysl. Nic už ji nedokáže zachránit. Ano, zničila jsem dým. Ale za jakou cenu? Přišla jsem o to nejdůležitější ve svém životě. Sestra se už nikdy nevrátí. Nikdy. Schoulila jsem se na její posteli do klubíčka. Uvnitř mě svírala tepající prázdnota a palčivá bolest ze ztráty blízkých mému srdci.
O podlahu se ozval náraz. Celým pokojem se rozlehlo hlasité zadunění. Otřela jsem si slzy a rozhodla se to sebrat. Na zemi se válela malá lahvička s modrou tekutinou. Zahlédla jsem u ní i lísteček se vzkazem. Se zatajeným dechem jsem po něm sáhla.
Drahá Thalinko,
nesmutni pro mě. Věděla jsem, že to takhle skončí. Šla jsem do toho svědomím na to, že udělám něco pro dobro bezbranných lidí. Tebe i Olivera jsem měla moc ráda. Nezapomeň na tato slova. Už se neohlížej po starých šrámech, ale jdi dál. Čeká na Tebe celý svět. Po zničení Nákazy můžeš cestovat kamkoli.
Pozdravuj ode mě Olivera. Radím Ti, otevři mu své srdce, zamiloval se do Tebe. Ale pro takhle stupidní rady Ti tento dopis nepíši. V ampulce se nachází důležitá tekutina. Blue a ostatní se probudí. Stačí jen konat.
Tvá Cissanella
P.S. To sis doopravdy myslela, že se jmenuji Cissy? Ne, rodiče mě pojmenovali Cissanella, Cissy je jen přezdívka. Jsem uvnitř tvého srdce. Ta stará Cissy.
Přešla jsem k posteli a k Blue a odšroubovala lahvičku. Kolik kapek? Tři je pohádkové číslo. Tekutina dopadala do jejích úst a hrdla. Zatajila jsem dech a naklonila se blíž. Déle jak minutu jsem u ní seděla a čekala. Nezabralo to. Sklopila jsem pohled. V očích jsem opět cítila ty malé potvůrky.
„Thal?" nesl se místností hlas. Zvedla jsem hlavu a nemohla uvěřit svým očím.
„Blue, ty žiješ!" zakřičela jsem a objala ji. Do očí se mi tentokrát tlačily slzy štěstí. Ona se probudila. Moje malá sestřička. „Mami! Tati! Blue se probudila!"
OPRAVENO: 06.07. 2019
ČTEŠ
Purple Smoke
Misteri / ThrillerMalé městečko v Anglii začal zahalovat kouř. Nikdo neví, odkud se objevil. Velká průmyslová města ležela několik kilometrů od nich a městečko nikdy nemělo problémy se špatným ovzduším. Ze začátku ho považovali za obyčejný šedý dým. Nikdo ho nebral n...
