Jeho Dcera

Kapitola 7

Na snídani dorazili v době kdy byla Velká síň plná studentů.Procházeli podél stolu, hledali volná místa a ona cítila jak na ni všichni koukají. Náhle se síní rozlehl arogantní hlas. "Hej, Raddleová!" Otočila se. Okamžitě jí bylo jasné kdo to je. " Ahoj Draco." "Tak je to pravda. Polyxena Elladora Raddleová je v Nebelvíru. Tvůj táta se musí obracet v hrobě. Řekni, jaké to je, klesnout až k mudlovským šmejdům a krvezrádcům? Tatínkovi by se to asi nelíbilo, co?" V rukou Harryho, Hermiony a  bratrů Weasleyových se objevily hůlky. Draco je ovšem ignoroval. "Sklapni, Draco." " Copak? Já asi někomu šlápl na kuří oko, tak to se omlouvám, ale..." V její ruce se také objevila hůlka. "Mlč, Draco. Mám výchovu svého otce a dlouho jsem nekouzlila. Víš jak to vypadá když se zlobí? Co takhle se zeptat tatínka, Draco? Drahý Lucius si to určitě bude pamatovat. Dávej si na mě pozor, Draco. Mohla by mi třeba... ujet ruka... chápeš?" "To se neodvážíš. Řeknu to tátovi..." Z jeho hlasu se vytratila veškerá jistota. "To můžeš. Řekni mu že jsem zpět a on ti poví aby sis na mě dával bacha. A řekni mu taky, ať si začne vymýšlet nějakou výmluvu. Protože můj otec se vrátí. Uvidíš Draco, vrátí se." Během řeči přibližovala svůj obličej k Dracovu, takže poslední slova mu téměř šeptala do ucha. Nyní k němu zvedla oči a znovu se narovnala. "Pokud vím, stůl Zmijozelu je na druhé straně síně. Nechceš se jít nasnídat?" Nečekala na odpověď,  otočila se a došla až na kraj stolu, kde bylo dost místa pro celou skupinu. Když si nabrala topinky, Médeia jí slezla z ramen a začala hledat něco k snědku. Téměř mimochodem mávla hůlkou a objevila se mistička. Nalila na ni vodu a dalším líným máchnutím vodu proměnila v mléko. Médeia mléko okamžitě začala sát. Pol si nabrala topinku a náhle všimla udivených pohledů ostatních, ale než stihla něco říct ozval se jakýsi hluk a do síně vletěly stovky sov. K jejímu překvapení jeden dopis spadl přímo před ni. Otevřela jej a vytáhla vzkaz.

Sejdeme se za půl hodiny v mém kabinetu. Minerva McGonagallová

"Kde je kabinet McGonagallové?" Zeptala se a dál si vychutnávala topinku. "Zavedu tě tam. Co ti chce?" " Nevím. Asi zjistit co umím." "Ty seš minimálně pátý ročník. To kouzlo co jsi tady předvedla je hrozně těžké." Ukázala Hermiona na nyní prázdný talířek. "To mě naučil táta." Polyxena se rozhlédla po síni. "U Zmijozelských je nějaký rozruch... že by se báli hadů?" Zauvažovala nahlas. Médeia totiž nebyla v dohledu. U Zmijozelského stolu právě pár prvaček zaječelo a vyskočilo. Postupně se zvedalo víc a víc lidí, i kluci. "To bude Médeia." Povzdechla si. "Tak já tam jdu. Jdeš taky, Harry?"  "Jo," kývl a zvedl se. Přešli kolem stolů až ke Zmijozelu. Tam se Polyxena zastavila a promluvila hadím jazykem. V celé síni bylo rázem naprosté ticho."Médeio." O lár sekund později se ozval syčivý hlas. "Ješšště že jsssi v Nebelvíru. Tohle jsssou zzzbabělci, ne Zzzmijozzzelští." "Nepovídej. Ale jídlo je všude stejné, takže budeš muset na lov." "Tenhle vypadá ssskvěle." Médeia se napřímila před Malfoyem. Vyděšeně ztuhl a zaklonil se dozadu. Polyxena ji chytila pod hlavičkou a zvedla. "Toho ne. Mršina by chutnala líp." Přešla zpět k lidské řeči. Její slova se nesla zvučně celou síní."Tak tohle je kolej Salazara Zmijozela." Přejela všechny u stolu pohrdlivým pohledem. "Bojí se něčeho, čím se již dva tisíce let pyšní ve znaku. Myslím, že se můj předek právě obrátil v hrobě. Pojď, Harry." Bez ohlédnutí odešla ze síně s Harrym v patách. Oba věděli, že Harry rozuměl každému slovu, které padlo mezi ní a Médeiou.