Kapitola 22

1.4K 74 4
                                    

Když se Polyxena zastavila u vydání, které bylo asi o měsíc mladší než to první, na chvíli nechápala, jak to mohla přehlédnout. Titulek byl ještě větší než u zprávy o útocích, ale z fotografie se na ni dívala dívka. Culíky, brýle, tmavé vlasy... Ufňukaná uršula byla dost známá, navíc se v podstatě nezměnila. Pol se jen tak, ze zvědavosti, do zprávy začetla.

ÚMRTÍ V BRADAVICÍCH. BUDE TŘEBA ŠKOLU ZAVŘÍT?

Včera večer jsme v redakci obdrželi informaci o dalším útoku v Bradavicích, který bohužel skončil smrtí. Tělo Uršuly Myvoyové, studentky z mudlovské rodiny druhého ročníku v Havraspáru, bylo nalezeno na dívčích záchodcích ve druhém patře. Okolnosti smrti jsou nejasné, nicméně spekuluje se o útoku takzvaného Zmijozelova dědice, který má mít přístup do Tajemné komnaty. Více informací, vyjádření ministerstva, o komnatě, jestli existuje, najdete na straně 3, levý sloupec.

Uršula Myvoyová. To asi nebude náhoda. Polyxena chvíli zvažovala, zda se za ní má vydat hned, ale to by se možná dostala do jedné z Komnat. Nezjistila by, kdo ji otevřel, což ji pálilo mnohem víc. Někdo ve škole má část duše jejího otce. Část, kterou je třeba dostat do bezpečí, ukrýt tak, aby ji již nebylo možné najít. Nakonec Pol vrátila noviny a pustila se do eseje z přeměňování. Ta je jednoduchá a krom toho bude brzo oběd. Nestihla by to. Zajde za Uršulou později.

•••

Když na oběd dorazilo Harryho trio, Poly už měla nabrané stehno i rýži a pobaveně pozorovala, jak do sebe Médeia cpe druhé stehno. Celé, i s kostí. "Já tě nosit nebudu." Varovala ji hadím jazykem. Pro jednou se jí dostalo pouze naštvaného pohledu. Zazubila se a nabrala si rýži. "Musí to dělat tady? Je to nechutné." Stěžovala si Levandule Brownová, která seděla naproti. "Musí. A není to nechutné. Taky mohla poslintat celý stůl." Harry s Ronem a Hermionou si s tajenými úšklebky naplnili talíře a pustili se do jídla. "Je to nechutné." Stála si za svýn Levandule. "Tobě to nevadí? Má úplně vykloubenou pusu." "Možná bys měla vědět, že jsem ji dostala k pátým narozeninám, a tak jsem si stihla zvyknout. Ale... vždycky si můžeš přesednout." Navrhla Levanduli Polyxena a vrátila se ke svému jídlu.

Jeho DceraKde žijí příběhy. Začni objevovat