Jeho Dcera

Kapitola 21

Pol seděla opět dlouho po půlnoci sama ve společenské místnosti. Byl pátek, takže uvažovala o všem možném. Jak se pomstít Malfoyovi, kdo má otcův odkaz, co bude zítra dělat... a samozřejmě také o otci a svém dětství mezi Smrtijedy. Znovu si vzpoměla i jak poprvé a naposledy viděla tu ošoupanou knížku, část otcovy duše.

•••

"Otevřel jsem ji, jako dědic Salazara Zmijozela jsem mohl, a začal jsem čistit školu od mudlovských šmejdů a krvezrádců, kterých tam tehdy bylo plno. Ale začalo se kolem trochu moc čmuchat a já ji musel znovu uzavřít. Jedna mudlovská šmejdka tenkrát zemřela." Pousmál se temně Pán Zla.

•••

"Jedna mudlovská šmejdka tehdy zemřela... ale která?" Zamumlala Polyxena. O zítřejším programu bylo jasno. Knihovna nikdy nevypadala lákavěji.

•••

"Pol, je to nutné? Stejně v tom má prsty Malfoy, uvidíš." Přesvědčoval ji Harry, když se druhý den při snídani snažila přimět jeho, Rona a Hermionu k pátrání v knihovně. Ron sice mlčel a usilovně žvýkal, ale přikyvoval Harrymu. Polyxena se podívala po Hermioně. Ta vypadala nerozhodně. "Já nevím... Ty sis nevšimla jak se Malfoy poslední dobou nosí? Je ještě nafoukanější než obvykle." "Malfoy je ubožák. Nemá na to." Stála si Pol za svým. "No tak, když nepůjdete půjdu sama. Kde se vůbec celé dny schováváte?" Napadlo ji najednou. "Nikde." Trojhlasná, příliš rychlá odpověď. Navíc se všichni tři vyhýbali jejímu pohledu. Nemusela umět Nitrobranu, aby poznala lež. Nadzvedla obočí. "Jak myslíte. Jdu do knihovny." Zvedla se a nechala je jejich tajemství. "Lhali." Zasykla Médeia. "Já vím." "Malfoy a Zzzmijozzzelův dědic, pán jedné zzz Tajemných komnat... Nechutné, jen to pomyšššlení..." Médeino znechucení bylo pochopitelné. Pol ji jen tiše pohladila po hlavě a vstoupila do knih. Netrvalo dlouho a měla v ruce stoh novin. Denní věštec z pátého ročníku jejího otce v Bradavicích. Samozřejmě ročenka, i když ta spíše pro zajímavost. Chvíli se přehrabovala novinami, dokud nenašla ohromný titulek. Ze zažloutlých stránek na ni zuřila bouře, uprostřed které se hrdě tyčil Bradavický hrad. Nad tím se tyčil alespoň dvoupalcový titulek. ÚTOKY V BRADAVICÍCH SE STUPŇUJÍ. Pod obrázkem již začínal článek, do kterého se Pol začetla.

V Bradavické škole čar a kouzel pokračují útoky na žáky z mudlovských rodin. "Události ve škole mě hluboce znepokojují." Řekl exkluzivně pro Denního věštce pan Cygnus Black, jehož tři děti v Bradavicích aktuálně studují. "Pokud to takto půjde dál, budeme s manželkou vážně uvažovat o návratu našich dětí domů." Více o útocích, počtu obětí, strana 3, sloupek 2A.

Správná cesta, ale ona potřebuje tu mrtvou. Znovu se začala prohrabovat novinami.