Seš jen můj!

Seš jen můj! (25)

Uběhnou tři dny. Celou tu dobu chodím ze školy pro jistotu aspoň o hodinu později a úplně jinou trasou, než jsem zvyklý. Zámek jsem musel dát vyměnit, což mě stálo veškeré peníze, co jsem měl na tenhle měsíc. Budu muset další tři týdny vyžít s tím málem, co doma mám. Povzdychnu si. Tohle se opravdu může stát jenom mě. 

Naštěstí je pátek a to znamená co? Ano, že jsem těžší o dalších pár pětek. Opravdu jsem zvědavej, zda letošním ročníkem prolezu. Nicméně jsem měl na mysli to, že se jde večer kalit. Už se těším, půjdu s Kibou do klubu. Chodím tak skoro každej pátek. Stejně tak spousta lidí ze školy. 

V šest večer vyrážím. Mám sraz s Kibou na zastávce. Už nemyslím na celý blbý týden, nechávám všechny myšlenky na moje špatný známky a na Sasukeho, který se na mě už ani nepodívá, hezky doma. Nebudu na to myslet, teď je čas se trochu pobavit. 

Kiba už čeká na smluveném místě. Podívám se na oblohu, je pěkně hnusně, zřejmě bude pršet. Jen doufám, že se to stihne vypršet, zatímco budeme uvnitř. Fakt se mi nechce táhnout zpátky v dešti.

"Ahoj," mávnu na něho.

"Ready?" zeptá se mě.

"Jo- a sakra," plácnu se do čela," zapomněl jsem si doma peníze!" 

Muhaha. Mistr lhaní Uzumaki Naruto je tady!

"Tak se vrátí-" začne hnědovlásek, ale hned ho přeruším.

"Ne, to ne, už bychom to nestihli!" namítám a chytnu ho za rukáv, abych ho mohl začít táhnout směrem do klubu. 

"Ty jsi na suchu, že jo?" zavrčí na mě, když mu to dojde. Nevinně se na něho zazubím.

"Tohle mám u tebe, je to to jasný?" zabručí naštvaně.

"Seš fakt kámoš," plácnu ho radostně do zad, načež on jenom protočí očima.

"Tady to máš," podá mi Kiba rum s kolou, zatímco si sedá do boxu za mnou. Je tu s náma ještě Shikamaru a Lee. 

"A mně pití nekoupíš?" utahuje si z něj Shikamaru. 

"Kupuju pití jen největším chudákům," odsekne hnědovlásek.

"Hele!" prsknu naštvaně, zatímco se mi všichni smějí.

"Jdete tančit?" ptá se hned Lee plný energie. 

"Ne, je to otrava," řekne znuděně Shikamaru a opře si hlavu o dlaň. 

"No jooo, není tu ta tvoje, co?" šťouchnu ho loktem s potutelným úsměvem.

"S-sklapni," ohradí se hned. Začnu se smát tomu, jak hned ztratil svojí klidnou tvář.

"Jak se vůbec jmenuje?" přidá se ke mně Kiba, "Tanako? Tamari?" 

"Temari," zamumlá potichu černovlásek, že ho sotva přes tu hudbu slyšíme. 

"A joo!" vzpomenu si hned. Je to taková přísně vyhlížející blondýna z vedlejšího města. 

"Má dobrý prsa," poznamená hned Kiba, načež Shikamaru zrudne ještě víc.

"Sklapni!" zavrčí na něho naštvaně, což nás zase všechny rozesměje. 

Parket je čím dál plnější, stejně tak všechny boxy jsou obsazené, takže si ten svůj musíme hlídat, jinak bychom si už za celý večer nesedli. Je asi půl po jedenácté a celá naše parta začíná být v náladě. Kiba k nám přivedl dvě holky. Shikamaru si jich nevšímá a Lee je někde na parketu.