Emo girl (Shitty Story) ✔

Jsi to ty?

Flashback
Martin si ke mě sedl, i když tam bylo snad tisíc volnejch laviček... Martin nebyl zase moc ošklivej, a mě nikdy nic hnusnýho neřekl, asi snad jako jedinej na naší škole...
Konec Flashbacku

Jeho pohled spočinul na mojí noze, která byla celá v sádře. Potom se podíval na můj obličej, na kterým byla čerstvá modřina od táty. Bylo ticho, a já nevěděla jestli mám něco říct, nebo ne. Raději jsem dělala, že o něm nevím, v rámci možností... "Ty to asi nemáš lehký..." řekl, a smutně se usmál. Dělala jsem, že ho neslyším, protože se s ním nepotřebuju bavit.

On si ale nedal pokoj a řekl "Nic jsem ti neudělal, a ty mě i tak nenávidíš..." "Já tobě a tý partě taky nic neudělala, a taky mě nenávidíte..." přišlo mi to jako nejlogičtější odpověď. Naše pohledy se setkali, a on se mile usmál. "Možná je to kvůli tomu, že se oblíkáš jako kráva, a i se tak chováš!" Zařval, a já okolo uviděla jejich partu. Bylo mi celkem jasný, že se se mnou nebaví jen tak... Zvedla jsem se a odešla, a oni mě nechali překvapivě bejt.

Přišla jsem před dům, a nebylo tam táty auto, takže je konečně pryč! Vešla jsem dovnitř, a všude byli lahve od chlastu a nedopalky od cigaret. Asi tady měl nějakou párty... Šla jsem se radši do pokoje kouknout na nový video od Johnnieho Guilberta. Dokoukala jsem to, a přišla mi na Facebook zpráva od Johna z autobusu.

John: Ahoj

Barik: Ahoj

John: Promiň že jsem utekl, ale musel jsem...

Barik: V poho, ale proč jsi utekl?

John: Neřeš to...

Takže mě nechal na půl cesty od školy, sám se rozeběhl jak šílenec někam pryč, a já to nemám řešit?

John: Jsi tu ještě?

Barik: Ano...

John: Opravdu promiň...

Barik: Dobrý... Ale mohl jsi mi říct, že když nemáš vodítko, tak utíkáš... 😅

Větší kravinu jsem mu opravdu napsat nemohla... Bože...

John: Jasný, příště tě na to upozorním... :)

Ozvalo se bouchnutí dveří, a následný řev, asi 10 lidí... Nejspíš všechno byli kluci a chlapi.

Barik: Sorry, ale asi už budu muset jít...

John: V poho... Zítra jedeš zase busem?

Barik: Jedu, a doufám že ty taky... Ahoj

John: Ano... Čau

"Barboro! Pojď sem!" zařval táta přes celej barák, a ve mě se začala vařit krev, a rozklepala jsem se strachy, co po mě bude chtít.

Takže doufám, že se vám část líbila! Pokud ano, zanechte votes/sdílejte, ať můžeme společně úspěšně pokračovat! Pokud ne, napište mi co mám změnit nebo zlepšit. Budu ráda za všechny ohlasy! Děkuju a zatím ahoj! 😻