Flashback
Barča potom sjela pohledem k mé noze, u které stál její dárek. Do očí se jí nahrnuly slzy, a ona je tam zadržovala. Nebylo to na ní moc vidět, ale já jsem prostě taková že vidím do lidí. Zní to šíleně, ale taková prostě jsem...
Konec FlashbackuZ Barči pohledu
Stál tam Bery. Málem jsem se na místě sesypala... Normální pes by mě v tuhle chvíli nenáviděl, ale Bery byl zvyklý, a věděl že někdy prostě domů nemůžu. Proto má doma velký misky, do kterejch se vejdou granule a voda skoro na 4 dny. "Jak jste věděli, že mám psa?" to byla moje jediná otázka, protože ho viděl jenom Johnnie, a to ve tmě, takže si ho logicky nemohl všimnout. "Prostě to víme..." odpověděla s úsměvem Jen, a podala mi vodítko. "Děkuju!" skoro jsem zařvala, a v tu chvíli jsme si navzájem skočily kolem krku. Ehm... Upřímně... Jakej Panhead (fanoušek kapely 'Skillet') by nechtěl obejmout Jen! Jsem šťastné dítě... Poprvé jsem opravdu šťastná. Znám všechny členy... Seth je bratr Johnnieho, a já jsem dcera Korey a Johna. Jen je Korey sestra... Příbuzenstvo... "Nechali by jste nás tu teď chvíli samotné?" zeptal se John, a Seth, Korey a Jen odešli. "Ty taky..." řekl po chvilce, když se Johnnie neměl k odchodu. Johnnie opravdu nakonec odešel, a já zůstala stát uprostřed 'místnosti'. "Sedni si..." řekl John, a já tak učinila s vodítkem od Beryho v ruce. "Co se děje?" zeptala jsem se po asi minutě ticha. "Žiješ u pěstounů, a je jen na tobě jestli budeš u nás nebo dál u nich. My ještě dnes odlétáme, takže se rozvodní rychle, ať to stihnu oznámit právníkům." "Chtěla bych být u vás." vychrlila jsem, a dodala "Tedy, pokud mě chcete, a nepřekážela bych..." John si přisedl, a obejmul mě. Já se cítila konečně doma... "Chceme tě tu... A ty nám překážet nikdy nebudeš!" řekl se sebejistě a poklepal na dveře od kuchyně. No, dveře to úplně nebyli, spíš taková roleta na okno místo dveří. Když sem všichni přišli, tak minibus zastavil, a John vystoupil. "Kam šel?" zeptal se Seth. Za celou tu dobu toho moc nenamluvil. Ale očividně má dobrou náladu, tak nevím... "Za právníkem." odpověděla mu Korey. Všichni se šli posadit. Johnnie opět vedle mě, a já si na něj lehla. Hned jsem se ale zvedla, a naštvaně šla k Jen, a půjčila jsem si polštář, který jsem si následně položila na Johnnieho, a lehla jsem si. Z jeho úst vyšlo jen nespokojené zavrčení, a polštář mi sebral. V tu chvíli mi sjela hlava, a já málem skončila na zemi. "Ty debile! Co děláš?! Chceš mě zabít?!" začala jsem řvát na Johnnieho, ale ten, stejně jako zbytek osob dostal záchvat smíchu. Já ti to ještě oplatím! Pomyslela jsem si, a až teď jsem si všimla že mě Johnnie vlastně chytil, a celou dobu mě drží. "Ehm... Díky" vypadlo ze mě, a tváře jsem měla červené jako rajče.Hudba: Skillet❤- Live Free Od Let Me Die
Ahoj, musím se s vámi podělit o jednu pro mě dost důležitou věc. Moje rybička jménem John zemřela... Zítra si jedu koupit novou... Nevím proč, ale prostě jsem úplně na prášky z toho... a nevím proč, ale musela jsem vám to říct...
Nezapomeňte V/C, ať vím jestli pokračovat nebo ne...
Užijte si den, a miluju vás! ❤❤
A tady máte odkaz na nové video Skillet. Mám pocit, že ještě není dostupné bez odkazu...
https://m.youtube.com/watch?feature=share&v=DzjfNI2XEBs
ČTEŠ
Emo girl (Shitty Story) ✔
Teen FictionJsem 15ti letá emo holka jménem Barča. Poslouchám metal, a jsem kvůli tomu i svému vzhledu šikanována, i od svého otce... Mám jedinou kamarádku, ale ta je z mojí staré školy, a moc se nevídáme.